Svět na houpačce

Jasně, čistě z psychiatrického hlediska není Svět na houpačce zrovna realistický film. Zejména se jedná o takový ten trošku sladkobolný příběh o "ztraceném" otci, který najednou dostane na starost své malé dcerky. Hlavní postava v podání Marka Ruffala nás uvede do života přestárlého snílka, který sice chápe, že jsou všichni okolo někde jinde, ale i tak zůstává uvězněn ve svém světě. Ve výsledku tohle dílko nabízí nejen očekávaný střet dětské a dospělé reality, ale taky spoustu vtipných narážek a drobných point skrytých mezi řádky. Celkově jde sice o jednoduchý a oddechový snímek, zároveň Svět na houpačce představuje i relativně chytrou a milou zábavu. (25.04.2017)

Mark Ruffalo bravůrně ztrvárnil roli maniodepresivního otce ( i když většinou to byla v jeho podání spíše porucha osobnosti a manické stavy, depresí moc neukázal), bohužel to je vše , co film nabízí - Zoe Soldana je málo využita, naštěstí jsou tu dvě dcery, i když ty na otce jen řvou...určitě se dočkáme pár vtipných momentů, ale je to spíš drama....60% (14.08.2018)

Takový polozapomenutý klenot v modrých barvách? No to snad ne! Lascivní dramedie, která nevypráví klasicky o dvou zamilovaných, ale o poněkud vážnější rodinné situaci a i jelikož se jede hodně dle osobních zkušeností, je z filmu cítit hodně emocí, které se podařilo prodat i divákům...nebo minimálně jednomu. A lví podíl na tom má naprosto fenomenální Mark Ruffalo, se kterým má každá scéna hned vtipně depresivní kontext (těžko se této kombinaci věří a možná to tak vyznít ani nemělo, ale na mě to fungovalo úplně enormně) a užíval jsem si každou minutu. A co víc, hned bych si dal seriál, kde by měl Mark tuto roli a ačkoliv jsem s ním i před Marvelem viděl filmů dost, určitě teď musim doplnit i ty další. (13.09.2017)

Zaujímavý film o mužovi s BAP (bipolárna afektívna porucha), ktorý sa po totálnom úpadku snaží dostať spať do role otca a po odchode emancipovanej manželky na študijné "výjazdy" sa musí postarať o ich dve inteligentné dcéry. V podstate jednoduchý dejový rámec, ale tá podstata filmu ma dostala. Aj keď to malo zopár slabších fáz, ale vynikajúci Mark Ruffalo dodal dokonca aj tým fázam zmysel. Filmy o ľuďoch s duševnými poruchami ma väčšinou dokážu osloviť, a Inifinitely Polar Bear nebol výnimkou. Takže ako celok dosť dobré, aj keď by som uvítal trochu viac zlomov v deji. Niektoré veci boli pre mňa takpovediac nepochopiteľné - teda najmä z pohľadu Maggie. Jasne, že chce pre svoje deti to najlepšie, ale za cenu vlastnej neprítomnosti a nedostatku morálnej podpory pre vlastné deti? No neviem... (25.01.2016)

Mark Ruffalo je prostě borec. Představuje složitý lidský příběh s takovou lehkostí, že se s ním musím smát, ale zároveň s ním musím klesat na samotné dno deprese. Ono to s člověkem, co má maniodepresivní psychózu vlastně ani jinak nejde. Jenže to, jak sympatický on je, Vám tak vleze pod kůži, že to z ní nesundáte ani po týdnu, natož pak po zbytek života. (07.03.2017)