Wataši ga motenai no wa dó kangaete mo omaera ga warui!

Postavit seriál na postavě docela jasně vybočující ze zažitých žánrových a lidských konvencí může být cesta do pekla. Tím spíš je na místě skepse skrz fakt, že hlavní člověk stojící za Anime adaptací Watamote, Oonuma Shin, má za sebou v rámci své kariéry spíš pády (katastrofální Fate/kaleid a C³ nebo nepovedený Kokoro Connect) než vzestupy (ef: A Tale of Memories.). Hned takhle na začátku je potřeba říct, a ostatně mnou udělené hvězdy tomu napovídají, že Watamote bude podle mého patřit spíše k těm vzestupům. V rámci celkového příjetí nicméně čekám rozporuplné reakce, než nějaké obecné nadšení. Proč si myslím, že tomu tak bude napíši dále -------- Watamote vypráví o dívce Kuroki, která není na první a ostatně ani na žádný další pohled zrovna přitažlivá. Nemá kamarády, má problémy vůbec na někoho cizího promluvit a sama má pocit, že svět je tak trochu proti ní. Jeho pravidla sama nechápe, to jí ale nebrání se do něho skoro po celou stopáž 12-ti dílů snažit dostat. Cesta je to vskutku trnitá a nepomáhá tomu ani poněkud zvláštní charakter hlavní hrdinky. Na jednu stranu zklamaná světem, který ji tím pádem pořádně štve a minimálně pro sebe neváhá nadávat na všechno, na stranu druhou holka, která navenek působí zcela neškodně a která, jakkoliv je jí to proti srsti, praktikuje často praktiku „muchy sežerte mě“. V rámci toho jaká je, se nakonec není moc co divit, že spíš než někde venku s kamarády, které má problémy si najít, kempí celé dny doma buď u nějaké vizuální novely nebo se útápí v myšlenkách a představách, jaké by to bylo mít kamarády, kluka atp. -------- Divnost Kuroki a nepovedené pokusy konečně začlenit se do pro ní vzdáleného světa „normálních“ lidí je tím největším tahákem Watamote. Zároveň se ale dá bez problému pochopit, že pro někoho to bude ten zásadní problém. Né každému totiž sedne styl vyprávění, který se v zásadě nikam moc neposunuje, rovněž mu nemusí být po chuti charakter Kuroki, která ho bude vysloveně odpuzovat. Možná se také někdo vytasí z tvrzením, že Watamote je v rámci své prezentace lidské abnormality naprosto prvoplánovou sračkou. I tohle může být za jistých okolností poměrně platným tvrzením. -------- Osobně se mi ale přístup tvůrců povětšinou líbil. Věčně v myšlenkách útápějící a velmi osamělé hlavní hrdinky mi bylo docela líto. Tuhle lítost nabourával občas nějaký ten vtip, občas nějaké ty vypečenější Tomočiny představy, které sice, pravda, jsou možná občas docela přehnané až nechutné, ale osobně je beru spíš jako způsob prohlubení zoufalství hl. hrdinky a jakéhosi prohlubování divákova citového pouta s ní než jen nějaké jednoduché pokukování po těch nejnenáročnějších divácích. -------- Dobrý dojem navíc podtrhuje skvělá animace a její výtvarná stránka vůbec. Ta má nejblíž asi k serii Monogatari, kterou ale kopíruje spíš jen rámcově a spoustu věcí dělá po svém. A dělá to dobře. Rovněž hudba je skvělá, ať už je řeč o parádním openingu nebo hudbě přímo v seriálu. V rámci namluvení postav jasně vládne snaživá seiyuu, která hraje Kuroki Tomoko. Celkově nemám audiovizuálnímu zpracování v podstatě co vytknout. -------- Pokud bych měl kritizovat, musím si trochu postesknout nad absencí nějaké zajímavé další postavy. Tomoko sice má jakýs takýs protipól ve své kozaté rádoby kamarádce z nižší střední, ale přišlo mi to nedostatečné. Pro druhou řadu bych vedle toho taky prosil třeba divností podobnou postavu jako je sama Tomoko. Rovněž její bratr, jakkoliv by se z něj dalo, jako postavy, vytěžit docela dost, je v seriálu jen zcela minimálně. -------- Ve výsledném součtu se ale podle mého nedá svítit. Watamote je skvělý seriál, seriál jiný, chytrý a přitom dost svérázný. Jeho přijetí bude nejspíše velmi rozporuplné, ale osobně ho považuji za jedno z nejlepších Anime roku a tak trochu i seriálem, který rozvířil dosti stojaté vody aktuálních animovaných japonských serií. Čisté 4*. (24.09.2013) (méně) (více)