Století Miroslava Zikmunda

Takových dokumentů by se mělo točit víc a rozhodně by se na ně měli více brát žáci základních a středních škol! Je smutné, že toho času 28-letý člověk (já) se od o půl generace mladších (ne)dozvídá, kdo to byli Hanzelka se Zikmundem a co pro naši společnost (i po nuceném ukončení jejich cestování) udělali… 4 **** a poděkování Petru Horkému a jeho týmu! (19.10.2015)

Pán Zikmund je neuveriteľne sympatický chlapík, na svoj vek vitálny a s jasnou mysľou. Stretnutie s Hanzelkom si síce nepoznamenal do svojho neodmysliteľného denníka, ale spomína si na to pri schodoch do školy, akoby to bolo včera. Na otázku moderátora, kedy to bolo, so samozrejmosťou odpovedá, že pred 75 rokmi! Dokument ako životopis je málokedy takto pútavý, tu ho bolo naozaj čím naplniť, a pritom zážitky z ciest boli len okrajovou témou. Hlavný je skutočný život, dozvuky vojny, rodina, komunistický útlak, strata kamaráta. Syn pána Zikmunda vstupuje do filmu tiež, a jeho diametrálne odlišná povaha je v takom kontraste s otcom, až neverím, ako ďaleko padá jablko od stromu. Keby dokument nevypustil tempo pred koncom, bolo by to dokonalé. –––– Všechny ty stromy kolem jsou mnohem mladší než já. (16.06.2015)

V tento těžký večer kdy mě během 24 hodin na věčnost opustili oba prarodiče jsem si těžko mohl naservírovat příjemnější náplast na duši než životní příběh Miroslava Zikmunda, který jak jsem si uvědomil, mi v mnohém tolik připomíná mého dědu. Krátký, stručný průlet a instantní náhražka za všechny ty kilometry filmového pásu, které pod rukou dua H+Z vznikly. Miroslav Zikmund je strašně fajn chlap, kterého nikdy (stejně jako mého dědu) nepřestanu obdivovat a tohle je jeho osobní vzpomínka, které netřeba cokoliv vytknout. (08.03.2021)

Celé to má neskutečně pomalé tempo. Otázka zní, zdali je to dobře nebo špatně? Osobně jsem si připadal jako malý kluk sedící na klíně pana Zikmunda, hltajíc každé slovo o jeho neskutečných životních dobrodružstvích. Je potřeba k tomuto dokumentu přicházet s obrovskou pokorou a respektem, protože kolikrát se Vám poštěstí poslouchat devadesátipětiletého dědečka - dobrodruha? (03.01.2016)

Přivítal bych více záběrů z minulosti a méně ze současnosti. Např. fotky z pyramid byly úžasné, zařadil bych i další podobné z jiných zajímavých míst. Kromě toho jsem postrádal dvě další věci. Větší míru objektivity autora (příliš nekritický) a odpovědi na četné otázky související jak s rodinným životem, tak tím cestovatelským obdobím. Zkrátka řadě věcí se dokument jaksi vyhnul. To ale nic nemění na tom, že se jedná o vcelku zdařilý dokumentární počin (7/10). (19.09.2014)