Hundstage
Dog Days
Psie dni
Režie:
Ulrich SeidlKamera:
Wolfgang ThalerHrají:
Maria Hofstätter, Alfred Mrva, Erich Finsches, Franziska Weisz, Claudia Martini, Georg Friedrich, Christine Jirku, Gerti Lehner, Rene Wanko, Victor Rathbone (více)Obsahy(1)
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným skutečným filmem - se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Nepochopený art od patriota Seidla, ktorý robí psiu službu Rakušanom:)... Po dopozeraní tohoto si človek povie "bože tí rakušáci sú ale prasce". Je to len koláž bizarných postavičiek s ktorými sa divák nemôže stotožniť. Tie postavy sú tak nesympatické, že to až nemôže byť náhoda. Najmä tá uletená stopárka, ktorú kamerovať muselo byť utrpenie....Tá snaha o autentický pohľad na bežný život ľudí bez nejakého hlbšieho zmyslu akurát nudila. Na rozdiel od Hanekeho, ktorý vie podať realisticky zaujímavý príbeh to Seidl robí len buransko-nudným spôsobom... ()
Kultovní rakouská Seidlova šílenost, která nám připomene, že na světě (potažmo ve Vídni) nežijí jen lidé bohatí, šťastní a psychicky zdraví. Naopak, tenhle film strávíte ve společnosti samonasíracího protivného důchodce, mladého ultražárlivého macho-mana ve vytuněném Opelu Calibra, vystresovaného prodejce domovních alarmů, těžce submisivní a nadržené učitelky na základní škole a další spousty narušených, nenávistných, nešťastných lidí na předměstí Wien-Favoriten. Přestože se vám to bude zdát strašné (a ono se na to moc koukat fakt nedá), stojí za to to zkusit. Něco takového jste totiž ještě zaručeně neviděli. Zoufalost, beznaděj a malichernost vás vlepí do sedačky. Výborná sranda ovšem je popovídat si o tomhle filmu s Rakušáky :-)))). Ti sebereflexivnější totiž tvrdí, že nejstrašnější na Psích dnech je to, že jsou pravda. ()
Něco na tom horku bude...během šíleně horkého srpna 2015 se jen v bezprostředním okolí našeho domu rozešli 2 páry...další osoba si dle akční americké jízdy dala závod s policisty...a já naběhal takových kilometrů ještě před východem Slunce jako nikdy předtím...Ačkoliv znám pár podivínů, tohle je jiná káva. S eskalujícími teplotami roste i bizarnost dění. Ačkoliv celkové hodnocení filmu Modelky, který jsem viděl od stejného režiséra nedávno, hodnotím téže plným počtem, předchozí film mi byl sympatičtější zdánlivou povrchností, kdežto zde je hloubka jen zdánlivá, ale za to je zápletka pestřejší. ___ Byl jsem fascinován hereckými výkony - obzvláště tou otravnou stopařkou - zlaté mouchy a vosy. ()
9/10 Seidl mal po prvý raz voľné ruky a nepotreboval výsledné dielo prezentovať ako dokument. Psie dni akoby sumarizovali všetky fundamentálne motívy Seidlovej predchádzajúcej tvorby, ktorých synergia dala vzniknúť tak sálajúco bezvýchodiskovému filmu, že Solondz s Trierom (a asi aj Hanekem) sa popri Seidlovi javia ako prachsprostí romantici. Vrelo odporúčam. ()
Pekná sebereflexia rakúskej spoločnosti, ktorej materiálne nič nechýba, majú krásne upravené trávniky, pekné domy, autá, pivnice.........., len v ich samotnom vnútri to nejak neklape. ()
Film o lidech - o kterých se filmy netočí - kteří dělají věci, o kterých se nemluví, ale dělá je možná i váš soused. Tím spíš v této zemi s rozvinutým sklepním hospodářstvím. ()
Uliho miluju & Uliho ctim. Opet poskakuji nadsenim, usmivam se jak debil a vubec jsem nadsena. Ale co s temi vedry, do kterych ted jedu? A to jsem se tak strasne tesila.. :) Btw. Maria opet famozni, stejne jako v Paradies. Herecka jak vino. Rakusaci umi. Zbytek sveta jen cumi. Teda krome nemcu (Kreuzweg). ()
Odporně výborné. Výborně odporné. Ale zkouknout to na jeden zátah je dost masakr. A to jsem si myslel ,že mistr Haneke je ultramagor. Koukám ,že má kamaráda... K zblití jsou tam všichni ,ale u mně jasně vede "trenýrkovej dědek".Jo,a ta rakouská němčina je pěkný nářez.Chvíli jsem si myslel ,že sleduji severský film. ()
Tresť nefunkcnich vztahů a vedro. A déšť úlevu nepřináší. Seidl je mistr v tom, jak poskládat to nejhnusnejsi, co je v nás. A všechno to končí dvema vetami: Miluji tě. Lidé jsou tak hnusní. A já dodávám: Ba! ()
Výborně natočený snímek, který je jakýmsi "polemickým obrazem obce" (tak, jak o něm v eseji nazvané O vyvratitelnosti světa píše Václav Bělohradský). Jen šokující obrazy, které "otřásají", mohou vyvolat změnu. Bělohradský píše: "Otřásající jsou polemické obrazy obce, které vyvolávají odpor, spory, polemiku." Pro každou společnost je důležité mít někoho, kdo nemilosrdně nastavuje zrcadlo, kdo je nekorektní a jde do krajnosti. Ulrich Seidl jakoby se učil u samotné Elfriede Jelinek. Pozoruhodnou postavou snímku je pomatená žena - stopařka, která žvaní o supermarketech, táže se na intimnosti či zpívá reklamní popěvky. Je nesnesitelná a pravdivá zároveň. Ukazuje meze života v individualizované konzumní společnosti, kde se osamocenost spojuje s apelem užij si! Zabetonovaná krajina jako předobraz duše. ()
Lepší bydlení z vás ještě neudělá lepšího člověka. Řadové domky na předměstí jsou nové, úhledné a zdánlivě bezchybné, ale uvnitř se škvaří lidé ve svém soukromém pekle. Drsárnička. ()
Seidl nám ukázal niečo, na čom sme sa pred tými 10. rokmi bohovsky dobre zabávali. Predmestie bez duše, zapratané peknými domčekmi s katalógovými záhradkami s katalógovými bazénikmi. Pochybná anonymita, osamelosť, odľudštenosť ich obyvateľov pomaly, ale iste deformuje. Jediná zábava tu je – šmírovať suseda, alebo sa uzavrieť vo vlastnom svete a pomaly blbnúť. Ako je už u Seidla zvykom, všetci aktéri sú viac, či menej odporní, protivní, strelení, slizkí, submisívni, agresivní, sexuálne deviovaní. Okrem tej 70 ročnej babky, čo robila striptíz. Tá mala aspoň radosť zo života. A my sme sa ani nenazdali, už tu máme hektáre predmestí s panelákmi naležato na miniatúrnych parcelkách, oddelené dvojmetrovými múrmi. Tu sa už ani nesleduje, čo robí sused, tu sa len blbne a kuká do múru. Brizantný materiál na dvojku, čo poviete, pán Siedl? ()
neni to místo ani čas, nejde o to že dneska nebo na předměstí, prostě to stojí za hovno a není nikdo kdo by na tom byl líp. taková velká žumpa ve který se všichni plácaj, a moc dobře to věděj. ()
Trochu jiný pohled na Rakousko,ale mně je sympatický.Nevadí mi, že film nemá ukončený příběh, protože život taky nemá přesné pravidla.Mám tento styl ráda,protože poskytuje prostor pro úvahu. ()
Obyčejné, naturalistické všední dny šílených lidí v šíleném vedru.....zajímavé, ale nikoli uchvacující.... ()
Vyborny a odporne pravdivy film... ()
nevím čím to je, ale rakušáci maj v sobě zvláštní psychosexuální obscese... a do umění jim to prosakuje víc než jiným. (viz Akcionisté, Elke Krystufek, Elfriede Jelinek a její Pianistka atd.) psí dny jsou sondou do nudy a povrchnosti konzumerismem prorostlé střední třídy je to syrové a je to dobré. Je škoda že takový film v čechách nevzvikl (a hned tak asi nevznikne) bylo by ho třeba v království tragikomedií... ()
Směs relativně normálně lidí, které běžně potkáváte na ulici a jejich odkryté soukromí. Neviděla jsem nic odpornějšího. S nikým nemůžete sympatizovat, všichni se vám hnusí, občas vás i pobaví svojí blbostí (viz stopařka, tahle postava mne bavila asi nejvíc). Ale každopádně je to film, který jen tak už neuvidíte a zanechá ve vás dlouho patrnou stopu zhnusení. V dobrém slova smyslu. ()
Minulý týždeň Import Export, dnes vďaka počinu slovenskej RTVS STV2 toto. I keď staršie, rozhodne toto malo podstatne viac dynamiky. Určite kritika Rakúska a jeho obyvateľov, z ktorých niektorí to určite nemajú v hlave v poriadku. Pozerateľné, i keď bez zmysluplného deja - podobne ako pri Import Export - dielo postráda dej i akúkoľvek logiku. ()
Tolik ošklivých lidí pohromadě nebylo ani v Hoří má panenko a ještě k tomu svlečených. Všechny postavy byly vrcholně nesympatické až protivné. Nejhorší z nich byla mentálně ochuzená stopařka, se zarostlým podpaždím a vyholenými kotletami, která pokládala svým obětem desítky hloupých otázek a otravovala citováním nesmyslných statistik a pouštěním své oblíbené magnetofonové kazety. Pouze v tomto případě se divák dočkal katarze a blbka pořádného výprasku. Leč poslední scéna filmu dokazuje, že nebyl nic platný. Tomu říkám rakouský neorealismus. ()