Stanice Soul

5.5/10 Údajně prequel k Vlaku do Pusanu, ale pojítko vidím jedině v zemi původu a v tematice. Stanice Soul má o dost pomalejší tempo a přece jenom nepřichází v zombie subžánru s ničím novým, i když neobvyklé je už samotné animované zpracování. Scénář je v podstatě společenskokritická agitka napasovaná do tradičního zombie vzorce. Na můj vkus tak film moc tlačí na pilu, protože nebýt zombie akce, připadala bych si jako při sledování pohádky pro děti vzhledem k tomu, jak jsou tu všechny postavy černobílé. V příběhové rovině tak vítězí jednoduchá vztahová linie otce a dcery ve Vlaku do Pusanu. Nicméně oceňuju animované zombie a nemůžu říct, že bych se nebavila. Škála pro posery: V rámci žánru klasika, navíc animovaná. Spíš napínavé než děsivé. (16.04.2021)

Po Vlak do Pusanu a ⋕ŽIJU jsem si myslel, že tohle bude opět jistým stylem povedený zombie film, protože to Jihokorejci prostě umí. Navíc to byl Soul, což bylo zajímavé místo pro dění a k tomu se mi líbil styl animace. Nebylo to typické japonské anime, které nesnáším. Snad 20 minut se ve filmu nic neděje. Furt na stanici chodí jeden uřvanej a nesympatickej chlap, kterej pořád pobíhá sem a tam, protože se na vlakáči asi 6 hodin proměňuje člověk v zombíka. Celkově jsou postavy přehnaně uřvané, neustále agresivní a chování jak u neurvalců. V Soulu, který má 10 miliónů obyvatel, je liduprázdno. Zombík je tam jen jeden a okamžitě jich je tam v jeden moment čtyřicet. Byla nuda se na to dívat. Žádný poutavý příběh, postavy už vůbec a akce taky nic. Animace se mi líbila, ale občas se u běhání trošku zasekávala. Kdybych se pořádně podíval a zjistil, že to má tak málo hodnocení (momentálně 118), tak bych se nepodíval. Já se totiž na film kouknul, protože jsem si myslel, že je tu 700 hodnocení. Proskipoval jsem to po 30 minutách a ve výsledku by to bylo beznadějně stejné. Konec byl už jen výblytek, ke kterýmu jsem se naštěstí nedostal. VYHODNOCENÍ: KDO PŘEŽIJE, KTERÝ JSEM DAL HNED POTOM TO SPRAVILO (03.03.2021)

Do třetice všeho zlého. Korejský horor v poslední době prožívá období temna a po komediální taškařici Gokseong či krajně nezáživném Train to Busan přichází rána z milosti v podobě ošklivě animovaného Seoul Station, který tuto korejskou hororovou agonii roku 2016 konečně ukončil. Jakožto zdejší hororový expert bych panu režisérovi Sang-ho Yeonovi doporučil, aby se raději věnoval sociálním dramatům a vyvaroval se těchto naivních pokusů o jejich propojení s hororem. Seoul Station totiž nemá opravdovému fanouškovi hororu co nabídnout. Atmosféra zcela absentuje. Kromě již zmíněné nepovedené animace pak diváka otravuje i přílišná ukřičenost dialogů či afektované chování jednotlivých postav. Závažné nedostatky lze spatřovat i v práci s kontinuitou prostředí. Na první pohled liduprázdný a především zcela poklidný Soul příběhu na uvěřitelnosti jistě nepřidává. Uděluji silnější jednu hvězdu a ke zhlédnutí rozhodně nedoporučuji. (09.01.2017)

Zábavné a nesúce sa v tradičnom štýle Sang-ho Yeonhovho štýlu. Postavy sú hlúpe, alebo neznesiteľné. Hádam okrem bezdomovca. Ten bol v pohode. Celá situácia so zombie apokalypsou je tu chytená za správny koniec. Aj napriek tomu, že sa jedná o animovaný film, tak tu funguje napätie a celé sa to nesie v silne atmosférickom prevedení. Podobne ako predchádzajúci režisérov film The Fake. Jasné, má to svoje chybičky, ale prekvapivo tie finálne zvraty fungujú. Má to značný presah, hoci v animovanom prevedení si prvýkrát uvedomujem ako je kórejština strašne ubrblaný jazyk. Presah je samozrejme v tom, že to vôbec o Zombie nákaze nie je. Či? (28.05.2017)

Mám rád objevování neznámých filmů a různých koutů filmu. Animovaný zombie horor rozhodně není běžný jev, a po Stanici Soul bych si tipl, že ještě nějakou dobu ani nebude. Od začátku mě příběh nebavil, moc se vlekl a i když přišla na scénu zombie apokalypsa, doufal jsem v trochu lepší scény, než stále dokonala trvající úprk nočním Soulem. A tu hlavní hrdinku bych těm potvorám předhodil po půl hodině, to její vřískání mi příšerně vadilo. (24.05.2020)