Barbaři

Ivan Ikič je amatér. A podle toho to taky vypadalo. Naprosto přirození herci jsou bohužel jen důkazem toho, že casting se nesl v duchu "hledáme ty nejreálnější matláky, aby to bylo opravdové". Herci tady stahují jednu hvězdu za naprosto atypické tupé výrazivo. Další hvězdu stáhneme za to, že to nemá vůbec nic společného vlastně ani s fotbalem, ale bohužel ani s osamostatněním Kosova. Ta první linka se alespoň pokusila o to, abychom pochopili, že o fotbal nejde teda ani náhodou, ta druhá byla úplně zbytečná a jen se snažila, aby divák nabil dojmu, že je drama chytřejší, než je. Třetí hvězdu stahuju za to, že kamera byla naprosto nesnesitelná. Nevím, jak se to jmenuje, ale když už s ní chodí kameraman za hercem, musí to prostě dělat tak, abych nemusela zaostřit při každém záběru. No a nakonec čtvrtou stahuju za to, že tak nelogický film vcelku o ničem, ale na 90 minut, už jsem dlouho neviděla. Úplně totiž zapomeňte na to, že obrazy a střihy jsou používány k tomu, že navodí nějakou myšlenku, ke které se vrátíte. Nevrátíte. Delegace ať se tedy raději vrátí do Srbska a pan Ikič ať už raději nic netočí! (10.07.2014)

Vyčítat tomuhle filmu, že není o fotbalu, je jako vyčítat fotbalovým hooligans, že to, co dělají, není o fotbalu. Stejně tak už sekce "Na východ od západu" asi nepřekvapí nesouvislým scénářem se slabou nebo nulovou gradací přběhu a většinou by se chtělo napsat, že "mladík - stejně jako děj - se potácí odnikud nikam". Oni tam asi v tomhle průseru fakt žijou =). U Barbarů aspoň dostanete navíc trochu toho sexu a kulturní narážky na všemožný facebooky (a internety). (65%) (10.07.2014)

Mám pocit, že film o traktoristoch čo obrábajú pole by bol zaujímavejší ako toto. Pozerať sa hodinu a pol na partu stupídnych ľudí bez základného hodnotového uvedomenia je pre mňa utrpenie. Nie len že ich motivácie sú chabé a nepribližujú nám ich ako ľudí, ale aj ten náznak nejakých dejových zvratov, alebo aspoň príbehovej roviny je tu zabitý hneď v začiatku ako je načrtnutý ( černoch, dievča, hľadanie otca). Ikićova snaha byť čo najrealistickejší padá na fakte, že toto je realita, ktorá je blízka len určitej skupine ľudí a takto to vďaka bohu aj zostane. Nie je tam žiadny presah ani žiadna emocionálna komunikácia medzi divákom. Je to len séria funkčných obrázkov, ktorých nespája príbeh, ale postava, ale v zásade sa o nej nič nedozvieme. Lenže sa jedná o fakt nevyrovnaného debila. To je na film pramálo. Formálna stránka tak značne prevyšuje príbehovú, ale sú to skôr 3 hviezdy s privretými očami, než vyslovene priemer. V rámci umeleckosti mi to nemôže byť vzdialenejšie a to v zásade proti takýmto filmom nič nemám. (09.12.2015)

Kvízová otázka: Proč se lidem film nějak zvlášť nelíbí? Odpověď: Protože postrádá dvě základní složky běžných děl. Jednak nemá v podstatě žádný zásadní dějový vývoj, nesměřuje odnikud nikam a druhak postrádá charakterový, psychologický vývoj postav. Sice úmysl neznamená nutně plus, ale v tomhle případě je nutný ho zmínit a navíc pro mě to bylo důležité a nutné k prožitku. Herci nejsou profesionálové a jde o skutečné chuligány z Mladenovce. Oni nemají v životě moc významů, práce je nutný zlo, rodiny jsou většinou rozpadlé, chudé a nevlídné, intelektuální ambice žádné. Mají ale fotbalový tým a díky tomu jsou jednotní, mají i ostatní fotbalové týmy a díky tomu mají soupeře a mají taky alkohol a ženy. Absurdita a bezúčelnost je nevyhnutelná a dělí je od šílenství a vystřelením si mozku z hlavy. Takhle může být život celkem fajn, pro většinu z nás prázdný, hloupý, nebezpečný, škodlivý, pro ty kluky přesto fajn. Týdny jsou si podobný, postavy z toho nevyrůstaj, situace se nelepší. Nikdo nechce, abyste je měli rádi. To, co filmu vyčítáte je zároveň jeho sdělením a smyslem. Jsem rád, že jsem byl na světové premiéře a škoda, že zároveň nevznikal dokument o tom, jak točení filmu změnilo život jeho protagonistů, byl by to skvělý dokument. (07.07.2014)

(49th KVIFF) Jako vhled do života chuligánské mládeže jsou Barbaři celkem přesvědčiví, ale na větší filmový zážitek je to příliš málo. Dalo se to rozehrát zajímavěji, prostředí ze společnosti vykořeněných mladistvých nabízí prostor pro silný dramatický příběh s katarzí, ale ničeho takováho se divák v Barbarech nedočká. Navíc jsem měl poměrně velký problém od sebe jednotlivé chuligány rozeznat, jsou si všichni typově velmi podobní. (12.07.2014)