Hlavní nádraží

Zdálo by se, že ohrané téma... Dítě polepšuje dospělého, ubohý sirotek a ženská, co nemá žádnou vnitřní morálku ani nic podobného, ale ohrané to nebylo. 1. herci jsou báječní, 2. Brazílie je drsná, krásná, krutá a barevná. 3. nečekejte klišé, i když ho vám tam budou nutit na každém rohu, tam kde ho budete čekat nejvíc, tam nebude. (23.11.2008)

Takový hezký, lidský příběh o tom, jak to může dopadnout, když se shodou náhod dostane malý chlapec k někomu, koho vůbec nezná a kdo se mu nelíbí, ale s kým musí strávit nějakou tu dobu. Jasně, dost to připomíná "Kolju", ale tady bych asi nějakou zásadní inspiraci nehledal. Prostě z toho vzešel výborný film na podobné téma. (16.10.2016)

„Tak co, chutnalo ti?“ - „Zdá se mi, že mám pěkně náročný hosty.“ - „To ne, Doro. Jen jeho máma prostě vařila líp.“ - „Ne. Ona nevařila vůbec.“ Isadora má psychicky náročnou práci, zapisovat diktované dopisy všemožných obsahů se může zdát být zajímavé, ale občas trochu vysilující. A největší vzrušení je, když s kamarádkou vybírá ty, které vůbec pošle. Jenže pak jí zkříží cestu malý sirotek…Líbilo se mi, jak vůči sobě obě postavy chovaly počáteční nevraživost a teprve postupně, velmi pomalu k sobě začaly nacházet cestu, a to ještě s pořádným jiskřením a konflikty. Zároveň se tu nic nezkrášluje, ani 1 z nich se rozhodně nechová dokonale, což ovlivňuje i strach a zlost. Příběh není zrovna moc veselý, to však nijak nesnižuje jeho poutavost a zároveň také výpovědní hodnotu o chabé sociální úrovni Brazílie, jak divák pozná během cesty, ale vlastně ani nemusí jít nikam daleko, už to úvodní přelidněné nádraží (plné „postradatelných“ chudáků) je hodně vypovídající. Emocionálně mě film nezasáhl tak, abych mu přiklepl plný počet, ale ty 4* mu rád dám. (10.05.2020)

Pro publikum "západu" jeden z nejznámějších brazilských režisérů... zároveň však co do stylu nejkomerčnější. Uzavřený celistvým, však plochý a hladký přechází v chladný. Bohužel téměř vždy v záporném slova smyslu. Takový je pocit ze sallesových filmů. V Hlavním nádraží je i bolestně předvídatelný televizní zápletkou. Víme co, jde jen o to jak. (29.07.2007)

Tenhle film mne velmi zaujal. Možná banální příběh? Možná naivní pohled na problémy třetího světa? Možná. Ale byl to každým coulem pohled na jinou kulturu, jiné lidi. Evropských, amerických, australských a mnoho jiných filmů jsem už viděl hodně. Jihoamerické filmy člověk vidí zřídka. Tenhle se rozhodně povedl. (17.08.2015)