Skinheads (E07)

Skinheadi radi tancujú, nemajú radi benga, majú blbé prezývky a nevadí im uťahovať si zo seba. Ale prosím Vás... Chápem, že na tak krátkej stopáži je ťažké vyjadriť sa k problematike ale stejně očakávam viac než len také to "ehm, hm, chrrr-flus a kurwa fandím!". pretože výpovedná hodnota sa tým blíži asi k tomu, že "síce nie sme náckovia, ale tiež sme trochu pribrzdení". V 69-om by to bolo asi chytlavé a príjemne nenútené, dnes to však nestačí. Potešili papa Bukvičák, Vladko Červený a Zadkova partia, aj keď ich aktivity by mali miesto skôr v časti o hools. Škoda no... (01.10.2015)

Na tomto dílu je jasně patrné, že kvalita pořadu se plně odvíjí od kvality zástupců dané subkultury, které se podaří tvůrcům sehnat. Mladí skinheadi ze sebe sypou jen "vole, vole", ale ti starší už umí nahlédnout na sebe i ostatní členy skins s příjemným nadhledem a snad i rozumem. Dobře se to poslouchá, tenhle díl patří mezi ty nejzajímavější. Jeho největším přínosem je určitě demýtizace skinheads od rasismu, nacismu, Landy... :) 7/10 (21.06.2015)

Rebelstvo vysvetlené lepšie ako v epizóde Punk. Rozumne vybraní zástupcovia subkultúry. Rovnako je poukázané aj na fakt, že len menšina skinheadov sú rasisti. Tento fakt však nie je dôrazne podložený uveriteľným argumentom. Vo výsledku však táto subkultúra nie je niečím, čo by lákalo k ďalším pozretiam. (23.09.2018)

Zatím zřejmě nejsmysluplnější, potenciálně ale také nejkontroverznější epizoda Kmenů. Oproti ostatním má zřetelný cíl – vyvrátit stereotypní obraz skinů jako neonacistů. To se mu daří hlavně díky výběru aktérů (jakkoli je jejich argumentace v otázce rasismu dost vágní). Cokoli by mohlo narušit prezentaci skinů jako těch dobrých bílých mužů s vyholenýma hlavama, je buď mimoděk prohozeno v jedné dvou větách (potřeba občas se porvat) nebo „zjemněno“ cool stylizací záběrů (fotbalové fandění). Dokument zároveň nejde do druhého extrému a skiny neadoruje. Cenné je, že režisér oproti svým kolegům nezatajuje svou přítomnost za kamerou a svými otázkami sociální herce vede k úvahám nad tím, jak jsou a chtějí být medializováni. Přestože střídání bezeslovných záběrů se zpovídáním skupinek lidí zprvu připomíná díl s motorkáři, Skinheads nejsou tak důsledně „konceptuální“. Přesto nabízejí vyvážený poměr sdělení verbálních a vizuálních (z nichž některá připomínají rave party z druhého Matrixu, jsou cenným příspěvkem k tématu samčí pospolitosti a vhodně vyvažují hypermaskulinní sebestylizaci skinů). Apendix: Mnohem vhodnějším doplňkovým filmem než zavádějící Non Plus Ultras by při televizním uvedení byla britská Quadrophenia, zachycující styl, z něhož skinheads čerpají. (19.04.2015)

Tohle patří k tomu nejlepšímu (zatím) z kmenů, téma je tu výborně uchopeno a snad poprvé se tady podařilo uchopit jak komunitu, tak avizovaný koncept (kdy se v dokumentu objevuje jak relativní nováček i dlouholetý vyznavač) a navíc je to doplněno výborným zpracováním, kde jsou zpomalovačky dotvářející atmosféru (v jiných dílech jsou také, ale zoufale tam nefungují) a stejně tak je sympatické ponechání režisérových otázek zpoza kamery (což se může zdát jako hloupost, ale ono to v mnoha dokumentech dost chybí a dává možnost mnoha nepřesným interpretacím). (29.05.2015)