Bože, jak hluboko jsem klesla!

Tento film se stal ve své době kultovním právě proto, že se v něm mělo objevit víc než nahé rameno a právě proto se na něj tlačili i naprostí filmoví ignoranti. Mě se nejvíc vryla do paměti scéna, kdy Michele Placido přeřezává Lauře Antonelli šňůry u korzetu. Měla jsem starost jak to "po tom" dá dohromady. (31.01.2004)

Od rodičů jsem si vyslechl, jakou měl film v jejich době pověst. Jenže mě, hocha otužilého internetem zahlceným pornografií, to nechalo chladným a film shlédnul bez jakéhokoliv očekávání a byla mi nabídnuta příjemná komedie s erotickým nádechem. Suveréně nejvtipnější scénou je proces deflorace hlavní hrdinky. (09.10.2008)

Film úspěšně osciluje mezi erotickým filmem, komedií, travestií, groteskou, dramatem a satirou. Už tím je zajímavý. Na rozdíl od většiny erotických filmů je děj skutečně děj. Film je důkazem toho, že méně je někdy více. Na jednu stranu obsahuje záběry, které např. v produkci současných pseudopuritánských USA nemají místo, na druhou stranu odhaluje co nejméně a nechává prostor divákově fantazii, díky čemuž působí nesmírně afrodiziakálně. Významně k tomu přispívá motiv zakázaného koitu (novomanželé zjistí o svatební noci, že jsou nevlastní sourozenci) a chování nezkušené ženy, která vyrostla v klášteře. Opomenout nesmíme satiru falešné morálky vyšších kruhů na Sicílii na začátku 20. století a konfrontaci duchovna a fyzična. (11.04.2007)

"Bože, jak hluboko jsem klesla!" Až do mé videotéky, holka. A ač jsem čekal trošičku více (ne, ne, ne, nahoty je tam více, než jsem čekal), jsem rád, že do mé videotéky nadržená a ranami osudu jaksi neukojitelná Eugenie zapadla. První půlhodina je opravdu až "třeskutá" komedie sršící vtipem, peskující a válející v blátě všechny ty pokrytecky čestné a "výstavní" smetánkovské trouby (skoro hned úvodní scéna, kdy se v klášteře radí, kdo nastávající nevěstě vysvětlí, co se děje o svatební noci). Pak humor trochu ustoupí, i když to ironické a škodolibé šťouchání je zde pořád (manžel/bratr Eugenie je tak skvělou karikaturou, až se mi z něj zvedal kufr), začne spíše romantika a ona opěvovaná erotika (nestěžuji si, jako milec plných oblých tvarů a huňatých klínů naopak) a humor se pak vrátí někde v poslední půlhodině. Výborná je opět často komentovaná svlékací scéna s nožem, mě u ní napadlo, že tehdejší komplikované, přeplácané a rafinované oblečení skvěle plnilo svůj účel. Než z něj muž ženu vysvobodit a dostal se k jejímu nahému tělu, jeho přešla chuť a ona se stihla třikrát udělat. Není to špatný film, není to špatná komedie, určitě se na to zase někdy kouknu, jen mi to přišlo možná zbytečně dlouhé a trochu nevyrovnané. (03.03.2013)

Jedna z Comenciniho velkých komedií, která bylo v roce 1980 nominována jako nejlepší cizojazyčný film na Zlatý Glóbus. Výborná a krásná Laura Antonelli v roli sicilské markýzy Eugenie, svůdník a její řidič Michele Placido, francouzký elegán Jean Rochefort a milující manžel a bratr, markýz Raimondo skvěle ztvárněný Albertem Lionellem. Eugenia a Raimondo zjišťují o svatební noci, že jsou bratr a sestra a před veřejností začnou tvrdit, že dali slib pohlavní čistoty. Eugenia vychovaná v klášteře, však "zápasí" mezi svou touhou a vychováním. Francouzký elegán Rochefort, když už se mu konečně Eugenia chce vzdát, utíká při zjištění, že je pannou. Eugenia nekonec naplní své vášně v rukou osobního šoféra. Fantastické a nezapomenutelné scény, poukazující na zastaralé zvyky a názory siciliánů na počátku minulého století, jsou svlékání markýzy šoférem v domku u cesty a poučení nevěsty před svatební nocí, svou starou tetou, bývalou svůdnicí a hříšnicí. (24.10.2011)