Povětří

Je to vlastne ďalší z mnohých postapocalyptických filmov, ktorý nás zavedie do podzemných úkrytov, kde v hibernácií trávia svoj čas špičkoví vedci a odborníci do tej doby, než sa na planéte Zem opäť bude dať žiť. Film utiahnu dvaja herci. Nedá sa mu uprieť nápad, trochu gradácie, pár lekačiek, nejaké to napätie a celkom jasný smer. V blízkej budúcnosti na Zemi neexistuje dýchateľný vzduch. Prakticky všetko ľudstvo vyhynulo. Tí, ktorí boli vyvolení, aby obnovili spoločnosť, prežívajú v kontrolovanom umelom spánku. Jedinou nádej na záchranu ľudskej rasy strážia dvaja inžinieri, ktorí musia denne čeliť nástrahám obsluhy podzemného zariadenia i známkam postupujúceho šialenstva. To je v skutku skvelý námet. Nečakajte žiadny vysokorozpočtový biják. Naopak, toto je po stránke výpravy veľmi dobre zmáknuté. Jedinou slabinou filmu, ktorému sa inak darí vcelku dobre držať diváka v napätí, je absolútna absencia širšej pointy. Aj keď na druhú stranu, súdiac podľa inak veľmi dobre napísaného príbehu, to bol autorský zámer. (16.11.2019)

Prázdný jako Vzduch. Zcela zásadně chybí alespoň náznak atmosféry, kterou by v podmínkách postapokalyptického světa po jaderné válce s posranou atmosférou dokázal navodit i režisér reklam na vložky, Cantamessa s jedním průměrným krátkometrážním animákem na kontě to nedokázal za celou stopáž. Neherecké výkony jsou na tom ještě hůř, zvláště Rákos z Normandie dokazuje, že jeho jediný obdivovaný štěk ve vyhypované telenovele se zombíky je zásluhou toho, že za pět řad nepohne ksichtem a má kůl kuš. Krvavý diamant, který pokud nepobíhá zběsile po džungli jak orangutan a nesekunduje Leonardkovi (tou dobu stále bez Oskara), je na tom úplně stejně. Když tedy všechny ingredience od režie po dvoučlenný herecký ansámbl stojí za hovno, dojem může zachránit snad jen děj. A ten je překvapivě ještě víc o hovně než ten zbytek, kdy se naprosto všechno "zábavné" ve filmu smrskne na desetiminutové prolézání roury v opuštěné továrně na konzervy, která má za správných (ne)světelných podmínek znázorňovat ultramoderní kryt pro přežití lidstva po jaderné válce, a pak jakési žánrové klišé o paranoidním souboji, který je brutálně debilní a připomíná jen nudnou parodii, když to hrají dva diletanti a točí ještě větší. Jako fanoušek postapokalyptického VŠEHO můžu jen smutně utřít semeno z žaludu a vyhlížet další žánrové levné sračky, které si bude produkovat a hrát v nich třeba zase jiné televizní béčko. 20% (21.08.2015)

Normana Reeduse mám rád už od dob Pokrevních bratrů a druhého Bladea, ale sám film bohužel neutáhne, aspoň ne takový, kde sice rozjede zajímavý herecký part s docela sympatickým výkonem Džina Hušbaby, ale všechno kolem zůstane nevyužité až hamba.I když miluju postapo filmy, nemůžete mi sakra jen ukázat zničený město z dálky na 2 minuty, dát mi skvělý námět a nechat mě sledovat dva herce a jednu ženskou halucucanici jak chodí po krytu a po jedný nehodě se až přílíš přeafektovaně snaží jeden druhého zabít a všechno to navíc nevyústilo ani do nějakého pořádného finále.Námět za všechny peníze, ale pokud není film pilot k seriálu nebo nebude dvojka, nemá film Air žádný větší smysl a je to jen další z řady pokusů navázat na výtečný Divide.Zapomenutí hodné dílko, ale co vám uvízne jednoznačně v paměti je naprosto dokonalá a podmanivá hudba!Film 2* + 1* za hudbu.50%, (25.08.2015)

Trochu podhodnocený komorní nízkorozpočtový postapo film. Norman Reedus má naprosto identickou vizáž jako ve Walking Dead, takže jsem co chvíli čekal, odkud vyleze první zombie, překvapivě se ale děj ubíral úplně jiným směrem. Film měl pomalý rozjezd, po zdlouhavém a trochu nudném začátku se však dostavilo i několik důvodů, proč se na Povětří (do)dívat. (16.10.2015)

Robert Kirkman si dal drobnú, komornú prestávku od Walking Dead, čítajúcu 2 (slovom: dve) postavy. Prvú si zahral jeho walking-dead kamoš Reedus, druhú večne sa snažiaci a dodnes nie hviezdny Djimon Hounsou. Samotná zápletka je super a prostredie podzemného bunkra bombové, avšak je to strašne neoriginálne a skratkovité (prirýchly prerod od kamošov po smrteľných sokov). Jedinečné prostredie rozľahlej podzemnej stanice nie je využité; väčšina deja sa odohráva v škaredých, tmavých miestnostiach. Snímka chytí dych vďaka nápadu vedľajšieho bunkra, prípadne pri zaujímavej otázke, či má život ichtyológa väčšiu cenu, ako môj, no ako rýchlo ho chytí, tak ho aj stratí. A na zemský povrch sa takmer nepozrieme. The Divide bol oproti Air veľkofilm. (21.11.2016)