Beetlejuice Beetlejuice

Tim Burton dokazuje, že to v sobě pořád docela má. Druhý Beetlejuice je jeho návratem ke kořenům a do správně přepálené formy, v níž hýří nápady, humorem a nezaměnitelným vizuálním citem, jenž konečně zase funguje. Michael Keaton a Catherine O'Hara se utrhli ze řetězu a i přes zmatený příběh s pomalejším rozjezdem, který dost dlouho přešlapuje na místě, tu máme zaděláno na feel-good film podzimu. Návrat do nejlepší formy to není a nové diváky si rozhodně nezíská, kdyby se ale Burton udržel v podobné kondici i v dalších filmech, nikdo se zlobit nebude. 7/10 (06.09.2024)

Tak je to spíš taková masturbace pro pamětníky a pamětnice. Ozvěny z prvního dílu. Čtyři (hetero) svatby a jeden pohřeb. Tři ženské generace Deetzových a Delores, jejíž postava vypadá jako dlouhé cameo a je až neuvěřitelné, že nepřináší žádnou dynamiku do děje. Ostatní působí jako z papundeklu. Jediná dějová linka, která působí výživně a skýtá nějaké napětí, vývoj a zvraty, je Astrid a Jeremy. Bohužel hozená jako kamínek do opulentnosti zábavního parku. (07.09.2024)

Těšila jsem se a ukázalo se, že oprávněně. 36 let od původního Beetlejuice je dlouhá doba, ale Tim Burton plynule navázal na již ověřenou klasiku, staré známé znovu oživil a přidal i postavy nové. Např. Džůsova sešívaná Ex je fúrie par excellence, kráčeje si tvrdě za svým cílem, (vždyť nezdární manželé se musí náležitě potrestat) a s chutí vycucne i pár nemrtvých duší, co se jí nešťastně připletou do cesty. Beetlejuice řádí jako zamlada, jen mi tam chybělo to jeho typické lascivní gesto ruky na poklopci. A kdo byl pro mě top z ženských představitelek? Jednoznačně Winona Ryder, už při prvních záběrech na ni jsem si řekla, ta holka nestárne. Má v sobě takové mystické fluidum přitažlivosti, že se záhrobnímu kaňourovi Džůsovi nedivím, že ji opět oblékl nádherné svatební šaty barvy karmínu (sám je zjev, ale má vytříbený vkus). Mám jedinou výtku, rozjuchané tanečky na nástupišti u vlaku Cajďák se tam příliš nehodily. Ovšem, raráškovité Beetlemimčo bylo vyloženě muckací a mazlící drobeček, které jak doufám nevidím naposled. (08.09.2024)

Tim Burton se viditelně probral z kreativního kómatu a v mnoha scénách je stejně hravý jako kdysi. Pokračování po 36 letech tak nedělá prvnímu dílu ostudu a je dostatečně zábavné po celou dobu trvání. Škoda, že podobně vynalézavá nebyla i práce scenáristů. Jinak žádné překvapení, nejlepší jsou ti, co u toho byli i minule: Danny Elfman, Michael Keaton, Catherine O'Hara a Winona Ryder (70%). (06.09.2024)

Väčšina stopáže oplýva skvelými vizuálnymi nápadmi, až má človek chuť zakričať, že Tim Burton je opäť v starej dobrej forme. No a ono je to pravda, nie že nie. Bohužiaľ dvojica scenáristov vo forme príliš nie je a ponúka množstvo jednoduchých vedľajších dejových línií, vo výsledku ale môžete mať pocit, že tu ani hlavná línia nie je a všetky sú len vedľajšie. Na to, akými nápadmi nás Burton ohuruje, ponúka až príliš jednotvárne finále a asi nikoho neprekvapí, že všetko sa vyrieši až príliš jednoducho. (06.09.2024)