Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta

Vemte zkušeného tvůrce, dejte mu, pro HBO typicky, neomezený rozpočet, tvůrčí svobodu a dostanete... tutovku. The Jinx je výbornou, velmi PŘÍSTUPNOU vstupenkou do subžánru kriminálních dokumentů. Chválím střídmou stopáž, šest epizod je napěchovaných nejen fakty, ale i kvalitní narací - velký salut chrabrým mužům ve střižně. The Jinx skvěle vypadá, napíná a hlavně mrazí až do poslední scény. Už jste dokoukali? Gratuluji, jakmile jste prošli vyšetřováním Andrewa Jareckiho (vyhněte se spoilerům!), můžete skočit na Errola Morrise, Podvodníka od Barta Laytona či další výborné dokumenty. 85 % (08.04.2015)

Zářný příklad, jak je systém americké justice díky porotě lehce zmanipulovatelný. I přesto, že máme co do činění s evidentním (minimálně) trojnásobným vrahem trpícím mimo Aspergera, sebeparodujícím tikem po každym zalhání a pak nejspíš i těžkou schizofrenií, dementní porota vybraná z úplných kreténů (rozuměj z typického vzorku průměrných Američanů) se nechá zblbnout naprosto směšnou obhajobou Durstových předražených texaských právníků. Bohužel se příliš nedozvíme o původu Durstova rozštěpení osobnosti a matčina sebevražda skokem ze střechy domu (naprosto identická jako ve filmu THE GAME od Finchera), jíž byl jako dítě sám svědkem (jeho vlastní otec ho prý dovedl až k oknu, aby to mohl pozorovat!), se až na krátkou zmínku vůbec neřeší, ačkoliv byla očividně tou hlavní příčinou v rozmrdání Durstova dětství. Ani jeho vztah k otci tu nemá hlavní slovo, i když by měl. Rozhovory s jeho mladším bratrem jsou politicky korektní, tudíž nicneříkající. Naštěstí to však řeší Jareckiho celovečerák ALL GOOD THINGS, který defakto vykresluje, co se přesně a jak stalo. (07.03.2020)

Dokumenty z oblasti amerického soudnictví, v nichž se zkoumají uzavřené případy, bojuje za jejich přezkoumání nebo rozplétají nezodpovězené otázky, mohou být vzrušující, viz např. West of Memphis. Pokud si schopný filmař dokáže dělat kvalitní rešerše, mluví se zúčastněnými nestranně a je vysoce motivovaný, aby nalezl pravdu, vyjde z toho precizní dokument, u nějž máte pocit, že jste jeho součástí a že na něco zásadního přijdete. To se Jareckému skutečně podařilo, což může být díky jeho práci, ale i faktoru náhody a tomu, že sel štěstíčku naproti, jak praví klasik. The Jinx je svou formou standardním mixem mluvících hlav, hraných scén a záběrů z médií, které jsou chytře sestřihány, aby budovaly napětí jako klasická krimi. Filmařova vychytralost je v tom, že si materiál samozřejmě seskládal až po šokujícím přiznání Dursta. Novinářská etika však dostává těžkou ránu. Jarecki měsíce čekal na dokončení a postupné vysílání epizod včetně posledního dílu, jenž je nefalšovanou senzací, kterou mohl (a měl) vyšetřovatelům poskytnout již mnohem dříve. Dle svých slov audiozáznam našli až po dvou letech v červnu roce 2014, byť už dříve byli svědky, že si Durst brblá do mikrofonu. Podivné je, že k zatčení Dursta došlo přesně den před finále dokumentu, které se vysílalo v únoru 2015. Časová osa a okolnosti natáčení (kdy materiál našli, kdy o něm řekli policii atd.) je dosti vachrlatá. Důkazem vyloženě manipulátorského aktu je, že zatčení (2013) za porušení soudního příkazu (nepřibližovat se k domu rodiny) Jarecki časově zařadil pro větší dramatičnost před finální rozhovor, který se však odehrál v roce 2012. (30.11.2020)

The Jinx je především velmi pečlivě vystavěný dokument. Každý díl má trochu jiný záběr (tři různé vraždy, vztah s Durstovou rodinou atd.) a tím pádem trochu jiné protagonisty, přičemž někteří se samozřejmě vracejí. Tím, jak snímek postupně odhaluje jednotlivé informace a dává je do souvislostí, budí dojem, že nás chronologicky provází detektivně-dokumentaristickou prací filmového týmu, ačkoli je zřejmé, že to tak není. Jarecki si poukázání na některé souvislosti záměrně nechává na později, aby diváka napínal a udělal z dokumentu opravdovou detektivku. A závěr - je opravdu mrazivý. (11.01.2016)

Jednoznačne najlepší dokument o "sériovom" vrahovi, aký som doteraz videl (a že ich nebolo málo). Dôvod a myšlienka samotných tvorcov prečo bol spracovaný je veľmi podobná Kirchhoffovej kauze Cervanovej. Jediný rozdiel spočíva v tom, že kým v snímku, kde sú odsúdení od úvodu až do samotného záveru vykresľovaný ako nevinný ľudia, tu postupne dochádza k akejsi premene uhla pohľadu. "The Jinx: The Life and Deaths" je vďaka interview s Robertom Durstom veľmi podobný s dokumentom "Interview with a Serial Killer", kde je spovedaný niekoľko násobný vrah Arthur Shawcross. V oboch prípadoch je fascinujúce sledovať ich prejav. Pre tých, ktorí nemajú veľkú skúsenosť s vypočúvaním, by som odporučil zamerať sa na ten neverbálny, teda najmä na mimiku tváre, ktorá Vám dokáže dať odpoveď na mnohé otázky ( žmurkanie, pohľad v ľavo a pod.. ). (11.07.2015)