1944: Přinuceni k boji

No toto,to mě ale Estonci mile překvapili,povinně by mělo být promítáno Bayům a Ayerům,možná by pak začali točit filmy,které by se potkaly s realitou a historickou věrností na rozdíl od Pearl Harboru a Fury.Zajímavý pohled na historickou realitu v Pobaltí pro mě vyšperkovaný tím,že jde o první film z období 2.světové války,ve kterém jsem viděl v akci StG 44.Estonci ukazují totálně rozpolcenou válečnou generaci,která má na vybranou mezi zlem a zlem,a přestože je jasné,že nic nemůže dobře dopadnout,nepovažovali za nutné zahltit konec patosem tak typickým pro americkou produkci.Radost a nadšení.I když obvykle nereaguji na komentáře ostatních uživatelů,tentokrát musím udělat vyjímku a vyzdvihnout verbalův komentář,protože to podle mě přesně vystihl. (22.08.2016)

Estonci můžou být právem hrdí na tento film z jejich nedávné, avšak kruté historie. Nejprve je naverbovala Rudá armáda po anexi Sověty a v roce 1941 se kvůli nenávisti k nim přidali k wehrmachtu. V roce 1944 ale Němci ustupují a tak nastává situace, kdy Estonci bojují proti sobě. Po technické stránce bravurně zvládnuté, počáteční a závěrečná bitva dechberoucí, skvěle zobrazené boje o zákopy a místami dost syrové, viz. sniper. Postavy jsem si oblíbil hned od první chvíle, proto jsem byl dost v šoku, když v půlce filmu většina z nich padne a vystřídají je jiní. Z tohoto důvodu může děj působit nejednotně, protože prakticky sledujeme úplně jiný film. Nicméně se ukázalo, že válečné filmy už nejsou specialitou jen velkého rozpočtu a hollywoodských triků, ale že i tací Estonci to zvládají levou zadní. (07.11.2015)

Taková lehká Talvisota z Estonska, jinak velmi dobře natočený film o tom jak bylo Pobaltí v kleštích Hitlera a Stalina. Protiválečná rétorika z tohoto filmu přímo čiší, možná kdyby byl film o něco málo delší sdělil by opravdu to co chtěl a měl. Klíčovou otázkou filmu je, kdo byl na správné straně? SS Estonci nebo Rudí Estonci? Něco málo tomu chybělo, každopádně film z Pobaltí velmi překvapil. 65%. (09.07.2015)

(Proti) válečný film o osudu Estonska, s jehož obyvateli manipulovali Hitler i Stalin. První polovina filmu je věnována hlavně vojákům pod vlajkou SS, druhá opačné straně - Rudé armádě. Dojímali mě hlavně civilisté, stařenka, které vůbec netušila, kdo u nich zrovna táboří a kdo je nepřítel. Pokaždé to přece byli Estonci. Oba hlavní hrdinové jsou velmi sympatičtí a filmu neškodí ani lehká romantická linie ve druhé polovině. Určitě stojí za to vidět. (29.06.2015)

Jadro celého filmu je naozaj famózne, a celé tie nemecko-sovietské kliešte, ktoré počas 2. sv. vojny zovreli Estónsko boli naozaj nesmierne tragické pre tento sympatický poblatský národ. Či už Nemci alebo Sovieti, za priateľa sa nedali pokladať rozhodne ani jedni ani druhí. Asi opäť išlo o to osudové volenie menšieho zla, ktoré rozdelilo celý estónsky národ na dva tábory. A pritom chudáci Estónci si tento mocenský boj odskákali na plnej čiare (nielen počas vojny, ale aj ďalšie desaťročia po nej). Verím, že pre Estónca musí byť tento film mimoriadne emotívny, ale mňa zas až tak moc neuchvátil. Aj keď treba uznať, že po vizuálnej stránke to bolo naozaj výborné (a našťastie nie prehnané ako napr. Fury), rovnako aj celá tá vojnová atmosféra bola skvelo vystihnutá. Akurát od tej dejovej línie som očakával odosť viac... (13.05.2015)