Reklama

Reklama

Spokojeně vypadající pyknik - Ludvík Aškenazy

všechny plakáty

Obsahy(1)

Vyprávění o životě a díle osobitého českého spisovatele, dramatika a reportéra Ludvíka Aškenazyho... Cesta, kterou se ubíral literátův života běh, vedla z Východu přes české území na Západ. Druhá světová válka jej odvedla do sovětského vnitrozemí, učil tam na střední škole a vstoupil pak v roce 1942 do československého armádního sboru v SSSR, se kterým se vrátil do osvobozené vlasti s tím vůbec nejlepším dobovým osvědčením. V květnu 1945 se v Praze seznámil s dcerou Heinricha Manna, která prožila válku v protektorátu, a později se s ní oženil. Jako reportér a zahraničně politický komentátor pražského rozhlasu často cestoval (Polsko, NDR, USA, Indie, Itálie, Japonsko). Na konci 50. let se ale rozhodl stát spisovatelem z povolání a téměř celou svou tvorbu zasvětil moderním pohádkovým příběhům pro děti ("Dětské etudy", "Milenci z bedny", "Ukradený měsíc", "Putování za švestkovou vůní"). Působil i jako autor realizovaných scénářů k filmům Tam na konečné, Májové hvězdy a Křik. Po srpnu 1968 emigroval s rodinou do Mnichova a pokračoval ve své literární činnosti. Později se přestěhoval do severní Itálie, kde po dlouhé nemoci zemřel. V působivém dokumentárním portrétu vzpomínají na spisovatele, jehož osobnost byla pro mnohé obtížně rozklíčovatelná, kromě jeho syna i přátelé a spolupracovníci Arnošt Lustig, Jaroslava Strejčková či Karel Weinlich. (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Pri príležitosti nedožitých 80. narodenín Československého spisovateľa Ludvíka Aškenazyho bol vytvorený tento dokument, ktorý sa mi zdal veľmi povrchne spracovaný. O jeho vojenskom osude v dobe vojny sa nedozvieme takmer nič. Narodil sa v česko židovskej rodine a jeho otec pôsobil v Poľsku, kde ho zastihol začiatok vojny. Rodičia sa schovávali v zemlianke, kde našli aj svoju smrť a on po prepadnutí ZSSR sa presunul z Poľska so sovietskou armádou do Kyjeva, odtiaľ ho evakuovali do Kazachstanu a v roku 1942 vstúpil do novo vznikajúcej československej vojenskej jednotky v Buzuluku. Spoločne so Svobodom bojoval v bitke o Sokolovo. V roku 1943 absolvoval dôstojnícku školu a bol pridelený ako styčný dôstojník štábu 1. a potom 4. ukrajinského frontu. S našim armádnym zborom sa v máji 1945 vrátil do Československa v hodnosti nadporučík. V priebehu vojny obdržal sovietske a československé vyznamenania.Po vojne sa oženil s dcérou nemeckého spisovateľa Heinricha Manna a v roku 1968 na protest vstupu Sovietskych vojska na územie Československa emigroval do NDR a potom ďalej. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Aškenazyho knihy o Pitrýskovi (t.j. Putování za švestkovou vůní, kterou si pamatuji i jako rozhlasový večerníček na pokračování vyprávěný neodolatelně K. Högrem) a Praštěné pohádky (ilustrované praštěnými kolážemi Miroslava Štěpána) patří k mému dětství. Později v dobách Normalizace jsem jako vzácná prohibita sehnal Dětské etudy (dodnes jsou roztomilé) a Černou bedýnku (která je opravdu humanistická v tom pravém smyslu slova). Tím je dáno, že mám pro autora slabost, takže překousnu i tu kapánek nudnou formu. ()

Reklama

Reklama