Kedi

Nádherný dokument o Istanbulu, o kočkách v Istanbulu a o lidech z Istanbulu, kteří mají ty tamní kočky nesmírně rádi. Mluví o nich s respektem, s radostí, s láskou k ním a musím říct, že jsem se dokázal překlenout přes fakta, která se dnes prohání naší krajinou. A tím myslím myšlenky všech těch, které mají depozita nebo útulky, snaží se o koťátka nebo kočky starat a neustále se vztekají nad tím, jak lidé u nás stále vnímají kočky a tak je nenechají ani vykastrovat, natož zavřené doma, aby si pomalu zvykli na venkovní prostor. Stoprocentně s Vámi souhlasím, jen prostě Turkové to mají prostě jinak. Nemůžete jim to mít za zlé, je to jiný kraj, jiný mrav. Na druhou stranu...snahu mají a v tomto dokumentu to bylo moc hezky představené. Hned je mi Istanbul po té návštěvě před lety zase o chlup bližší. A že mi tenkrát po návštěvě přirostl k srdci. (22.10.2020)

Dokument pěkný, ale bylo mi z něj spíš smutno. Je pěkné, že se najdou lidi, co se o toulavé kočky starají, ale ani nikdo z nich nezmíní kastraci jako řešení - i pán, co vykládá kolik peněz dají za léčení jejich kocoura - bojovníka. A za každou bednou roztomilých koťat si tak spíš představím spoustu těch mrtvých, které takové prostředí nevyhnutelně přináší... (04.06.2017)

Opus magnum catus. Zaujimavy dokument o spolocnych problemoch (v tomto pripade hlavne spojenych s urbanizaciou), hladanim dialogu, nachadzanim porozumenia a finalnej symbioze. Taktiez nadherna prehliadka charakterov, jak ludskych tak macacich. Namatkovo spomeniem len "vychovaneho" kocura - samotara z lahodkarstva, ktory nikdy neotravuje somranim klientelu alebo neprekroci prah obchodu; pripadne typek, ktoreho chcel otec poslat do moslimskej skoly, pretoze robil mackam na hrobcekoch kriziky (pretoze v Leoneho filmoch to vyzeralo cool).. (20.05.2017)

"Kedi" je skutočne zaujímavým filmom. Nevedel som, že v Istanbule žije toľko mačiek a kocúrov na ulici a rozhodne je zaujímave vidieť ako sa dokáže vyformovať ich osobnosť. A tiež, že mačky v mnohom sú ako my. Majú svoju osobnosť, pôsobia veľmi nezávislo a nevnímajú nás ako Bohov. Skôr majú pocit, že my sme boží služobníci, ktorí sa im majú venovať. Počas filmu uvidíte niekoľko rôznych kocúrov a mačky. S rôznymi príbehmi, z rôznych kútov Istanbulu s rôznymi osobnosťami. Niektoré sú zaujímavejšie, niektoré menej, no všetky spája jedna vec. Láska človeka ku zvieraťu. Nikto ich tam nevníma ako problém. Berú ich ako súčasť svojho života. A to je pre mňa fascinujúce. Ak milujete mačky, určite si film pozrite. Možno to nemá veľkú dynamiku alebo energiu, no rozhodne to má čo ponúknuť. Čeknite si film a uvidíte sami. Hodnotenie: A- (13.04.2020)

Ja úlisné mačky až tak rád nemám, ale chápem, že Turci mohli tradíciu milovania mačiek prevziať ešte Egypta, kde už v staroveku ich považovali za bytosti z hora. A keďže mi tento dokument bol celkovo ukradnutý, tak aspoň pikoška z toho Egypta. Starostlivosť o mačky sa totiž Egypťanom nie vždy vyplatila. Keď ich v roku 525 pred Kristom napadol perzský vládca Kambýses, boli mu náboženské praktiky Egypta veľmi dobre známe. Využil teda lesť. Do predných línií svojho vojska postavil celý regiment mačiek. Nijaký Egypťan sa neodvážil na ne vystreliť šíp a Peržania poľahky obsadili Egypt na viac ako storočie. Ktovie, či sme v minulosti nemohli toto využiť práve na Turkov. (19.11.2020)