The Possession Experiment

Bil Moseley kterej patří do mé TOP10 oblíbených herců byl ten hlavní důvod proč jsem do filmu šel. Ale moc jsem si ho neužil. Zemře hned na začátku takže ve filmu hraje všeho všudy 3minuty. Nakonec ale i tak nejsem zklamanej. The Possession Experiment je celkem zajímavej kousek na téma exorcismu. Jasně nejedná se o žádnej 5hvězdičkovej filmovej zážitek ale má to svižný tempo, sympatickou stopáž a přijde i jedna fakt povedená gore scéna. Nebudu tvrdit, že je to nějak originální(vše už asi bylo viděno jinde) ale každopádně to není stereotypní exorcistickej kousek plnej keců z bible. Za mě příjemný oživení vymítačskýho subžánru. Lepší 3hvězdy. (21.04.2023)

Snímek má tři části - velmi dobrý vymítací úvod, kde sice není nic, co by žánrový fanoušek neznal, ale masky, efekty a střih jsou solidní, pak následuje nejdelší prostřední část, v níž student Brandon zlanaří Claye a společně začnou pracovat na projektu o exorcismu - spousta žvanění a FF, nu a pak následuje třetí část, kdy pablb Brandon dostane, co si zaslouží. Z původních dvou vytáhnu na slabší tři za - trochu pěkného gore, kdy utržená čelist a proražená lebka vedou, střeva ven jen téměř, a milosrdnou délku. Pokud nelítá ručka, pak je kamera obstojná. Lehce strašidelnou atmosféru mají rychle sestříhané brutální sny, vize a halucinace. Na jedno podívání OK. (21.04.2023)

V posledních letech se zdá, že asi nestrašidelnější posedávací horor zažijete pouze tehdy, požádáte-li nějakou otylou nemytou důchodkyni, aby vám sedla na xicht. Filmy jsou totiž v tomto subžánru už naprosto v hajzlu, a pokud chcete být opravdu vyděšení, nezbývá, než se úchylit výhradně k výše zmíněným pekelným experimentům. Kromě zcela výjimečného Vymítání Emilky Růžové je to všechno jen furtdokolový balast, omílající jediný pozoruhodný Blety – Frýdkinovský manuál, jehož atmosférických kvalit však jen tak něco nedosáhne. To znamená pypku, ohyzdnou už před tím, než ji ten satanův rozkuřovač a urputný poseda začernil duhovky, vyhnil chrup a zkrabatil obličej, která v ušmudlané noční košili dělá předpisové gymnastické mosty, cupitá po stropě, blije blíže nespecifikovanou, avšak hnusně vypadající žlutohnědou břečku a hrtanotumorným chraplákem kapitána Haudyho oplzle posílá do piče všechny okolo. Načež se přišourkuje odhodlaný a nesmírně seriózně se tvářící černoprdelník, jenž na ni začne cákat pohádkovými zaříkadly zmutovanou H2O, máchat krucifixem, recitovat příbalový leták svých psychofarmak a gradujícím hlasem do zblbnutí opakovat „Mám v zádech Chesuse, tak odfuň démone!“ v naději, že to asi toho pekelníka natolik znudí, až se sebere a potáhne raději zpátky přikládat pod kotel s Majklem Džexnem. Ani toto veledílo nezačíná jinak, poté se však objeví náznak vcelku zajímavého nápadu. Nápadu, který ale nějaký amatérský kokot neprodleně znovu utopí v již popsaném balastu, osazeném navíc nesympatickými až odpudivými nehereckými poleny, které s intonací mraženého jogurtu trousí repliky tak obskurní, jako by je před první klapkou posedlo to nejstrašnější z pekelného panoptika, tedy Mongolial, Mentálzel, Retardbub nebo ta důchodkyně z první věty. (14.01.2017)

Dá se říct,že jsou jasně vytyčené oblíbené žánry pro začínající umělce (čti ubožáky, co nemaj prachy) a těmi jsou Bigfoot, UFO a vymítání. Maník, co byl v tomhle filmu kameramanem, si nakonec řekl, že ušetří za rejžu a natočí si to sám, což možná byla první chyba a druhá, že scénář vytvořila bláznivá Mary. Popravdě fakt nechápu (a tenhle film je toho zdárným příkladem), jak někdo může tak zakurvit závěrečnou fázi a z jinak velice solidně působícího a dobře se rozbíhajícího filmu na klasické téma udělat totální sračku. Možná ne totální, ale smrdí hodně...nebýt totiž toho zběsilého finále, kdy se dozvíme mimo jiné to, že matka hlavního herce (mezi námi taky slušnej kretén) není jeho matka, tátův švagr je bratranec strejdy Tondy a ten v tom filmu vůbec nehraje, mohl to být zajímavý snímek, co nepotřebuje digi efekty, takhle bohužel..prostě dneska 9 z 10 filmařů, kteří mají na film pár dolarů, udělají tak bláznivé finále,nebo zápletku obecně,že je hotovo....................moje hodnocení = 3,5 z 10. (22.07.2018)

V rámci školního projektu věnovanému exorcizmu student Brandon uskuteční šílený nápad. V domě, kde před dvaceti lety došlo k tragédii při neúspěšném vymítání démona z těla mladé dívky, se chce nechat posednout a se svými asistenty vše živě streamovat. Zákazy pedagoga neřešil, chtěl jen tuli tuli s démonem, do Tesca to měl dál než pět minut, nezbytné propriety tedy nakoupil v místním obchodě. A hurá se nechat posednout. A jak už to tak bývá, démon jeho přání vyslyšel, Brandon se rázem stává nebezpečný pro své okolí. Je poměrně škoda, že režijního debutanta Scotta Hansena se neujal nějaký kvalitní producent, který by do jeho filmu nalil finance a ubral by na "béčkovosti", ubírající z velké části dobrý dojem z neotřelých nápadů, která ovšem film zachvátí víc než démon, o jehož původu bude mít divák záhy jasno, když na povrch postupně vyplují i detaily o rodičích Brandona a další zjištění, až se v tom ztrácel přehled i zajímavost. Film se frekventovaně přesouvá z prostor prokletého domu na kampus a zase zpět, do toho se přidá satanská sekta z minulosti, studentova nová kamarádka mu dá atd. Režie nevyrovnaná, to i žánrově, úvodní scéna vymítání hýří kvalitním vizuálem i technickým provedením, tuhle technickou i režijní kvalitu si celý film ale neudrží, oproti tomu nápadů nebylo málo, mnohé se dají přiřadit k originálním. Co do vraždění posednutého maníka, náhle přišla jakási vzdálená inspirace Freddy Krugerem. Gore v pohodě, utržená sanice byla top. Co film nepokryl režijně, vyvažoval tempem. Film nenudil, herecky mu ublíženo nebylo, závěrečné finále ucházející. V podstatě se jedná o neotřelé béčko, které by si zasloužilo kvalitnější produkční i dramaturgické zázemí. Kdo má rád multižánrové hrátky s démonem, na pojetí filmu se zlobit nebude. 7/10 (16.07.2017)