Raw

Recenze na francouzský film Raw: Jsem z toho poněkud rozpačitý. Pobavený a zároveň i rozčarovaný. Ke konci lehce znechucený – nejprve gorem, pak rozuzlením. Trochu se divím, že tento počin nenašel své místo v žebříčku rozporuplných. Na druhou stranu to ale není nic, o čem by se daly vést dlouhé debaty a rozjímat, zdalipak byl tvůrce prostoduchý ňouma, anebo nedoceněný génius. Podle mě byl ten, kdo tohle vymyslel, především vyšinutý maniak. Anebo měla režisérka zrovna své dny. (Jestli mi prominete tento vtípek zavánějící sexismem.) Ovšem šílenec, nebo ne – ono jí to jakž takž šlape. Děje se tak možná díky krátké stopáži a každopádně navzdory nepřítomnosti jakékoliv akce anebo něčeho, co by ji alespoň zdánlivě připomínalo. Velký podíl na tom jistě má i herečka Garance Marillier, která ztvárnila hlavní postavu a odvedla skutečně dobrou práci. Alespoň v rámci mantinelů stanovených scénářem. Obecně můj největší problém s filmem jsou právě různé zápletky vycházející z jednání postav, které ne vždy dává smysl. Je tady snaha pohrát si s charakterem hlavní hrdinky tím, že se k ní všichni budou chovat hnusně, jenomže tu vůbec nedává smysl, proč by to dělali. Někteří tu jsou vyloženě zlí jen proto, aby byli zlí. O scéně, kdy jedna postava jen tak skočí pod auto, ani nehovořím. Nicméně alespoň si film klade chytré otázky (já jsem si je taky kladl), někdy doprovázené i úsměvnou odpovědí. Příklad za všechny: "Why this?" – "Don't know." A pokud jste film viděli, tak tady mám pro vás ještě jednu: "Why didn't he fight back?" Ta je taky dobrá. Samostatnou kapitolou je pak domnělý gore filmu, který je sice docela odporný, ačkoli netečou hektolitry krve, avšak nedočkáme se kýženého finále, na které každý divák, který to nějak vydržel až do konce, čeká. Vlastně se to v závěru vyvine jiným směrem, než bychom původně čekali – což v žádném případě není pochvala. Film se nám tu snaží říct něco na způsob: "Věřte mi! Tohle není jenom o hryzání člověků!" A víte vy co? Já mu to nevěřím. (23.04.2022)

Studium na francouzské veterině je tedy pořádnej Zmijozel. Nikoho z absolventů bych nenechal ani podojit kočku. Není se co divit, že párek jeblých sester získal útočiště právě tam. Kulisu pro šmakulózní Prostřeno! máme tedy loženou, jenže paní režisér je artová blbka, která se touhle antropofágní vyprávěnkou snaží Nastavovat Zrcadlo. Komu, čemu, nemám šajn. Ale úplně živě vidím ty hipsterské chcípáky, kteří si po premiéře hrdě porovnávají obsahy nablitých pytlíků, blábolíc o mocném emocionálním prožitku. Tak si to užijte. (31.05.2018)

Zrejme boli moje očakávania až príliš vysoké a tak som sa nahypeoval, že som si ten film po žiadnej stránke neužil. Ono to má takú mierne nepríjemnú atmosféru, ale ani po hororovej avšak ani po "artovej" stránke sa nedá hovoriť o niečom výnimočnom, dá sa hovoriť len o niečom podpriemernom. Keď vynecháme superlatívy, ktoré film sprevádzali počas svojho uvedenia na festivaly, a teda hnusnosť a artovosť (lebo tam proste nie sú), tak nám ostane akože sociálny príbeh o problémoch začlenenia sa do spoločnosti, kvôli svojmu odlišnému vnímaniu sveta. Bohužiaľ k danej téme sa príbehovo pristupuje veľmi skratkovito a s mnohými logickými chybami. Za povšimnutie stojí zaujímavý výkon hlavnej protagonistky Garance Marillier. (14.01.2022)

To bylo divný ... :-D :-D Od půlky už mě to nudilo, do tý doby to ještě bylo nějak zajímavý ... Myšlenka, aha ...na konci se to nějak vysvětlilo, o co jde. Hm, šokující vůbec. A celkově to prostředí tý školy, lidi tam ...divný, ale ani ne v dobrým slova smyslu ... Ale tak něco to do sebe mělo, ale vlastně nevím co ... :-) 3/5 (09.06.2018)

Belgicko-francouzské Raw si u diváka vytváří označení nejen filmu netradičního, ale také filmu bizarního, a to tím, jak předkládá nezaměnitelný přístup včetně šokujících momentů, surovosti či opravdu těžko popsatelných záběrů definujících hlavní hrdinku Justine. Hned v úvodu je divák vhozen do děje poměrně násilně a musí se vypořádat se spoustou nezodpovězených otázek, přičemž se ihned na řadu dostává hlavní hrdinka i s velmi agresivním uvítáním „bažantů“ zahrnující potupné rituály zakončené krvavou žní. V průběhu se film chytne hlavní linie, kterou je přeměna z vegetariánství na kanibalismus, a nutno říct, že je poměrně výrazně explicitně vedena skrze celý snímek. Nechybí ani poměrně velké množství odpudivých záběrů mapujících přeměnu, které vypadají spíše jako snaha o to, kdo udělá nechutnější a nepříjemnější scénu, avšak díky koexistenci s famózní hudbou a velmi solidní kamerou, je divákovi dopřáno lépe chápat či spíše prožívat činy hlavní hrdinky Justine napříč vyprávěním. Raw je tedy velmi netradiční a hlavně bizarní snímek, který rozhodně neosloví apetit každého diváka, přičemž buduje velmi tíživou a zároveň energickou atmosféru s hlavním faktorem v podobě přerodu hrdinky a spoustou zbytečně explicitních scén zaměřující se na brutalitu. Jedná se o stylisticky zajímavý snímek s jednodušší, leč neotřelou narativní linií, téměř výhradně, pro artového diváka. [70%] | Kino (08.04.2017)