Baseballový tým

Velmi slabý odvar Diamond no Ace, ale i tak lehce povedené anime. Až na hlavního hrdinu, který si o problémy přímo říkal svým přístupem, a ten konec, který byl, jak by řekla jedna má známá, "na kopanec do hlavy". (26.06.2021)

Battery začne zlehka, pokračuje ještě lehčeji a než se nadějete, zjistíte, že spíte. Pustíte si tedy druhou episodu a mezi šlofíky stačíte zaregistrovat snad jedinou výraznou osobu, a to naprosto nesympatického hlavího hrdinu. Po 5 episodách si řeknete "budou vůbec někdy hrát ten baseball??"... O ničem. Pokud chcete kvalitní basebalové anime, kašlete na nějaké Battery a mrkněte buďto na One Outs, nebo ne tak dospělé a více akčnější Cross game. P.S. Dia no Ace také není zlá podívaná, ale oproti prvním dvěma je to jako nebe a dudy... Jo a ten Battery? 5 EP Drop 25% (24.10.2016)

Minimálně ze začátku mě to zaujalo víc, než druhé letošní letní sportovní anime o fotbale... Zpočátku se to tvářilo jako taková sportovní klasika o tom jak se potkají 2 kluci a ti spolu vstoupí do baseballového týmu a ten se pak bude prokousávat dopředu až k vysněné národní lize. Bohužel postupem času se ukazuje, že o tom to vlastně vůbec není... Tady je toho sportu a zápasů opravdu jako šafránu a tak se ve většině dílů prakticky dokolečka řeší vztahy mezi spoluhráči v týmu, fakt že hlavní hrdina je sebestředný a namyšlený k*kot a jak s někým takovým hrát, i když má dotyčný opravdu neskutečný talent. Dále se tu plácáme s problémem s kým hrát a na závěr probíhá jistá podivná romance na téma "pálkař a princezna". Takže místo dramatických zápasů sledujeme dosti nepovedené a nudné dialogy mezi protagonisty, točení se v kruhu bez nějakého výrazného posunu k opravdovému souladu v týmu i mezi jednotlivými postavami, no a v momentě kdy si člověk říká, že by se snad mohlo něco udát je prostě konec... Měl jsem z toho pocit, jako kdyby mě potkalo na první pohled sympatické děvče, utrousilo cosi o sexu a pak mi hodiny dávala přednášku z psychologie, která by byla přesvědčivá asi jako zprávy z Blesku, no a když bych jí po nesnesitelné době doprovodil domů na jednu stranu dosti znuděný, ale zároveň i napnutý jak struna, že snad už konečně něco bude, protože na pohled je docela hezká, tak by mi řekla "čau" a zavřela dveře před nosem... Ze slušného průměru jsem se propracoval přes slabý průměr až k výslednému neuspokojivému. 3/10 (15.07.2016)

Naprosto chápu, proč se anime nelíbí. Vy si jdete pro nějaký basebal a ono to o něm vlastně ani není. Basebal je jakési místo, kde se všichni potkávají, střetávají, ale je to spíš o těch kloučcích, co ho hrají, než vysloveně o té hře. Zápasy? Nečekejte. Napětí? O tom to také není. Je totiž ten pomalý nic neříkající subžánr „ze života“. Co byste taky čekali od Noitaminy. Jsou to kluci mezi asi tak mezi 13 a 16 lety a chtějí hrát basebal a tím vlastně končí i popis toho, o čem anime je. Není to vlastně nijak zvlášť zajímavé, dalo by se to trochu připodobnit k té době, kdy nadšeně vyhlížíte v dusnu déšť a on stále nepřichází. I přesto to není nic vyloženě špatného, jen si to prostě asi horko těžko bude hledat svoje publikum. Slabší 3*. (16.08.2020)