Režie:
Albert DupontelKamera:
Vincent MathiasHudba:
Christophe JulienHrají:
Mélanie Thierry, Émilie Dequenne, Niels Arestrup, Albert Dupontel, Laurent Lafitte, Nahuel Pérez Biscayart, Frans Boyer, Travis Kerschen, Jonathan Louis (více)Obsahy(1)
Listopad 1918. Do konce světové války zbývá jen pár dní. Poručík Henri d´Aulnay-Pradelle je přesto ochotný kvůli uznání a povýšení jít i přes mrtvoly a posílá svou jednotku do nesmyslného útoku. Tato zbytečná zteč na kótu 113 nerozlučitelně spojí dva vojíny, nenápadného účetního Alberta Maillarda a nadaného umělce z bohaté rodiny Édouarda Péricourta. Albert skončí po výbuchu zasypaný v zákopu a Édouard ho vyhrabe a zachrání. Hned nato jej ale zásáhne střepin a přijde o kus obličeje. Toto znetvoření ovlivní životní příběh obou vojáků i po demobilizaci. Albert se stane Édouardovým pečovatelem a nakonec společně připraví monumentální podvod postavený na národním uctívání válečných hrdinů pomocí pomníků. A poručík Pradelle mezitím bezostyšně vydělává na státní zakázce založené na exhumaci padlých a na výstavbě válečných hřbitovů. Jejich cesty se tak musí zákonitě protnout. (Cinemart)
(více)Recenze (66)
Úžasný film! ()
Trošku originálnější záležitost, ale za zmínku stojí zejména hezký konec, zbytek kolem mne jen tak proplul. ()
Film o přátelství, vztahu otce a syna i bezostyšné honbě za slávu a bohatstvím. Člověk je od začátku naštvanej na Pradella a těší se, že ho kolo osudu semele ještě během filmu. A ono ho místo toho zasype pískem. Oba hlavní hrdinové jsou nešťastníci, ale oba z poněkud jiných důvodů. Závěr je přeci jen pozitivní, velitel marocké policie zjistí, že jednou z obětí Pradellovy zvrhlosti byl jeho syn a nechá Alberta utéct. Ani nevím, proč ho vlastně zatkli. Zbytečná zteč na kótu 113 nerozlučitelně spojí dva vojíny, nenápadného účetního Alberta Maillarda a nadaného umělce z bohaté rodiny Édouarda Péricourta. Albert skončí po výbuchu zasypaný v zákopu a Édouard ho vyhrabe a zachrání. Hned nato jej ale zásáhne střepin a přijde o kus obličeje. Třináct nominaci na Cézara se proměnilo v pět, mezi nimi i za režii a nejlepší adaptovaný scénář. ()