Le Royaume des fées

Zelenojedovatý čarodej a jeho suita zelených oharpúnovaných gnómov. Miznú v kúdeľoch prachu, dymu, alebo jednoducho sa len tak stratia v podlahe. Tam kdesi, do kráľovstva zlomyseľnej mágie unesú princeznú. Záchranná akcia na seba nenechádlho čakať. Loď s udatnými hrdinami ale podľahne nepriazni počasia a mizne pod morskou hladinou. Tam sa začne otvárať svet ďalších, pre režisérove filmy príznačných čarov, plných ožívajúcich mŕtvych, nadprirodzených bytostí, života v prostredí, ktoré je pre bežný život neprirodzené. Svet kúziel, fantázie, čarokrásnych trikov a dobrodružstiev, snažiaci sa zachrániť život a česť spanilej dievčiny. Všetko nádherné kolorované. Radosť pozerať. (29.09.2020)

Takúto rozmanitosť záberov vám zrejme neprinesú ani ospevované filmy Cesta na Mesiac, či Veľká vlaková lúpež. Film však trpí na chaotickosť, kde možno nielen terajší divák, ale aj vtedajší nevedel pochopiť, čo sa práve deje. Síce nadväznosť scén nie je zlá, no niekedy som nechápal prečo postavy robili práve to, čo robili, prečo sa tam zjavovali a mizli, aký zmysel mali vôbec niektoré postavy vo filme. Niekedy mám rád jednoduchosť a film, ktorému dávam najvyššie hodnotenie by mal byť pre mňa aj takým, že by som si ho neváhal pustiť znova. Veľa má veľkú historickú hodnotu, no originálnosť a a posolstvo, či nadčasovosť nie je doménou každého, často sa totiž experimentovalo, no výsledok je pri niečom lepší, pri inom nie. Pri takýchto starých dielach nevyžadujem prehnanú dĺžku, lebo podaktoré môžu miestami nudiť, aj tu trocha, no ten prínos okrem výrazného dobrodružného diela vo svojej dobe to podľa mňa nemalo. Méliès podľa mňa podal štandardný výkon, no vo väčšej minutáži. (21.08.2013)

Při sledování Království víl je jednoduché si vzpomenout na Zemana, protože Meliés tady dovádí vrstvení scény do dokonalosti. Vizuální stránka je opravdu nádherná, připomíná ilustrace Verneovek a kolorování postav je jemné, nijak neruší a navíc je skvěle využito nejen na odlišení postav, ale i na změnu počasí, což jsem dosud neviděla. Jakmile se ukázaly ryby, tak už to bylo na plné hodnocení, protože něco takového ještě dlouho vidět nebude. (14.04.2023)

Poměrně zdlouhavé, nenarodila jsem se holt do doby, kdy by mě mohlo všechno zde vyobrazené nadchnout vůbec poprvé, a prostinká pohádka, zpracovaná po tisící prvé, mě začne nudit, ať jde o film starý 100 let nebo nejnovější produkci Hollywoodu. Nicméně musím ocenit, jak je film úžasně zpracovaný technicky a výtvarně. Opět jsem se přesvědčila o tom, že Edisonova hyperrealistická produkce se ani zdaleka té Méliesově magické nevyrovná, a koneckonců jsou mi fantastické snímky bližší než depresivní dramata dodnes. Video na youtube (18.02.2015)

Jsem okouzlen! Kolik poetiky dokázal pan Méliès vyčarovat jen s pomocí lepenkových kulis a prostých filmových triků. Hravé dílko, jemuž na působivosti přidává kolorování, které jednotlivé scény připodobňuje starým pohlednicím. Obvzvláště kouzelné jsou podmořské scény. Pouťově bombastické a krásně naivní. (13.03.2012)