Trvalá dovolená

Minimalistický skvost, ve kterém se zdánlivě nic neděje, téměř se v něm nemluví, nic se v něm nevysvětluje, nedokazuje ani nekomentuje a přesto se se svou tísnivostí rozhodně zažere hodně hluboko pod kůži... Bezvýchodný svět člověka na samém okraji společnosti, z něhož lze utéci zase jen do jiného bezvýchodného světa. Perspektiva bez perspektivy, závrať života, ve kterém jde zdánlivě cokoli a přesto téměř nic... Celkový dojem: 85% (14.02.2010)

Pokud se Jarmusch pokoušel unudit diváctvo k smrti, tak by si zasloužil metál. V ostatních případech je tento film totální sračka pro pseudo intelektuály a další rakovinu lidské společnosti. Divím se, že po této režisérově prvotině mu bylo dovoleno natočit v budoucnu ještě něco dalšího a nebyl rovnou utracen. Dovedu si představit lépe strávenou hodinu života, než sledovat nesympatického čuráka bez špetky hereckého talentu, který se bezcílně potuluje po městě a potkává neuvěřitelně nudné lidi. Film je absolutně bez šanci vtáhnout do děje kohokoli, kdo disponuje alespoň malou kapkou vkusu. Prvotina, neprvotina, tohle je prostě neuvěřitelná sračka každým svým coulem. (27.07.2019)

...abstraktně podbarvená. Jen tak, bez řádu, promenovat se v prostoru, zachytit se pohybu. Je to o vás, o nás, o mně, bezdějově dějovém rytmu v těle. S někým se dát do hovoru. Zdánlivé nic o ničem - spontánně, hloubkově. Nevázaný člověk, krátkodobý kontakt, drobný výstřižek. Stěhovavý dovolenkář, který směřuje..., botky toulavé na cestě, která se "nějak" vyvine. Následujte mě... (05.03.2017)

Jim Jarmusch je bezva režisér a začal skvěle (abych tak parafrázoval). Nejsem si jistý jestli někdo, kdo nemá rád tenhle film, vůbec může říct, že má rád Jarmusche. Obávám se, že se pak jedná o naprosto zásadní nepochopení autora jako takového a zbytečné adorování prvků, které nejsou tím nejzásadnějším. Permanent Vacation je o bloudění městem, potkávání postav, snad i manifestem životního stylu a pak je tam samozřejmě mnohem víc. Co však považuji na filmu za nejdůležitější je skutečnost, že se jedná o Jarmuschův debut a já v něm nacházím i jakési předznamení veškeré nadcházející tvorby. Tohle je naprosto koncentrovaná Jarmuschovina a neříkám, že se jedná o jeho nejlepší film, ale myslím, že nenatočil nic, kde by se tak výrazně projevovali ty nejzásadnější body jeho tvorby. Super film. (15.08.2009)

Ten New York je ale divné místo, v dálce jsou sice naleštěné mrakodrapy, jenže vypadají tak neskutečně a nepatřičně jako pyramidy. Jinak je to město ale špinavá ruina, ve které se akorát lidi snaží si nepřekážet a aby nikdo nepřekážel jim. Třebas ta španělská holka, která si pro sebe mele o sto šest, ale když to vypadalo, že bude muset mluvit s někým, málem se počůrala strachy. I saxofonista z ulice si hraje sám pro sebe a prodavačka popcornu tak tak, že vůbec zákazníka obslouží. Dokonce ani vlastní holka či matka kolikrát jakoby ani nevnímaly, že někoho mají... Člověk, co rád strká druhým do života nos, co rád interaguje, ten to nemá lehké, je jako obtížný hmyz. Ale když je (Allie) přelétavý a hledá nové a nové vzruchy aniž staré opravdu poznal, není o nic hlubší než ostatní. A krást by taky neměl. Myslí si snad, že v Paříži to bude jiné? Ví vlastně co hledá? Ví vlastně že hledá? A proč si vlastně myslí Subjektiv, že hledá, když bezcílně bloumá? Měl by si to vůbec myslet? (14.09.2009)