1987

• Snímek pojednává o skutečných historických událostech. Ty se totiž zapsaly do novodobých jihokorejských dějin, do dějin tzv. šesté republiky, tak hlubokým písmem, jak jen je to možné. V roce 1987, kdy zemi ovládal striktní diktátorský režim a u moci seděl vojenský generál-prezident s absolutní mocí Doo-hwan Cheon (두환전), nenáviděný prezident, původní nepovolený vůdce, vládnoucí od vojenského převratu v roce 1979, jemuž byl dokonce za masakr v Kwangdžu prominut trest smrti. Ten se před svým odchodem do politického důchodu rozhodl jmenovat svého nástupce. A tím měl být původní vojenský generál a také jeden z několika vlivných politiků podílejících se lvím podílem na tehdejším masakru, Tae-woo Roh (노태우). Incident v Kwangdžu pronásledoval ještě několik let poté velké množství vysokoškolských studentů, pronásledovaných tehdejším režimem pro své nezákonné aktivity. Jejich hlavní představiel Jong-cheol Bak, předseda studentské rady Soulské národní univerzity, byl dokonce za tyto aktivity policejními složkami zatčen, mučen a následně tríznivými metodami i zavražděn. Odepření možnosti určit si svého prezidenta pobouřilo tehdejší společnost, která to považovala za konečnou urážku zpožděného a odkládajícího se procesu revize jihokorejské státní ústavy. Jeho jmenování tak vyvolalo masové pobouření s celonárodními protesty. Jen o několik dní později byly povolanými armádními jednotkami pobouřené davy po celé zemi rozháněny slznými granáty, vodními děly a nepřiměřenou silou zasahujících jednotek. Což evokovalo vzpomínky na Kwangdžu, a tak byla tehdejším prezidentem Doo-hwan všechna vojenská mobilizace odvolána, aby kontroverzně jmenovaný prezident Tae-woo vydal jen o několik dní později deklaraci vůči svému zvolení. Díky tomu zavdal na konečné změně tehdejší ústavy. Po demokratických prezidentských volbách nicméně vyšel i tak jako vítěz, a to s takřka čtyřeti procentním náskokem před svými politickými soky. (Conspi)