Na krátko

Prezentace života v nižších patrech společnosti dává smysl, ale chtělo by to nějakou přidanou hodnotu. Stejně tak se můžu postavit před libovolný panelák s popcornem v ruce a po hodině pozorování smutných příběhů budu logicky konstatovat, že to tam stojí pěkně za hovno. Po herecké stránce je to však obstojné. (16.08.2022)

Scenáristická a stylistická klišé nakupená na jednu hromadu. Irelevantní film z hlediska jakéhokoliv kontextu krom odvysílání na ČT 1 pro lidi, co právě přišli z práce. Mrzí mě to, protože není "špatný" a věřím, že ten samý štáb by dal do kupy něco lepšího, kdyby se rozhodl pro cokoliv jiného než ten nejfádnější scénář zpracovaný tím nejočividnějším způsobem. Proto se nedivím, že se mu lepšího hodnocení dostává od příležitostnějších diváků - je to vlastně takový "skoro artový film pro lidi, kteří nekoukají na artové filmy a nemají je rádi". Na krátko je film jednoznačný, nevyzývavý, přímočarý, polopatický, snadno pochopitelný a v rámci žánru rychle odsýpající. V sezóně, kdy jde ven Omerzuovo Všechno bude, velmi zbytečné. 50 % je hodnocení existující právě proto, aby bylo přiřazeno sem. (27.05.2018)

Současné české filmy jsou pro mne většinou neuvěřitelné, umělé, vykonstruované. Prostě jim nevěřím. A když se objeví hraný film, u kterého mám pocit, že zobrazuje život takový, jaký je, jsem z toho opravdu nadšen a jsem schopen udělit 5*.Tento mi připadá tak na 4* a kousek, ale vzhledem k nepochopitelně špatnému hodnocení zaokrouhluji nahoru. Toto je film, který si nevymýšlí, tak by to mohlo být a tak podobně to opopravdu často je. Vidím to ve svém okolí díky své profesi.... Knihu jsem nečetl. Hodnotím pouze z pozice filmového fanouška.... Ale i tak musím říct, že jsem se po letech naučil u všech filmových adaptací literárních děl oprostit od srovnávání s původní předlohou. Film je film a kniha je kniha. Tady nejde o soutěž, co je lepší nebo horší. Pokud by film doslovně převyprávěl knihu, byl by to špatný film! (24.11.2020)

Ano, život i film se někdy skládají z klišé. To ale nemusí být a priori špatně. Někde jsem četl "zkrátit" a v průběhu snímku jsem se k tomuto názoru přikláněl. Ale je zajímavé, že pak jsem o filmu debatoval se svojí ženou a ta mě přivedla na myšlenku, že vyprávění pomalu, postupně, tak, jak to bývá, rozkrývá všechna možná zákoutí vztahů zúčastněných osob. Ne, samozřejmě, film není dokonalý, Petra Soukupová si sama psala (první) scénář, takže do bezútěšných, psychologicky hutných okamžiků jejích knih má daleko. Je to ale sympatický pokus o rodinné drama a navíc je požitek vidět Martu Vančurovou po dlouhé době takhle dobře hrát. 70%. (05.06.2018)

Předně je třeba vyzdvihnout (určitě ne vystřihnout) úvodní titulky, ty jsou opravdu povedené a svým způsobem ještě "optimistické", oproti následujícímu dění rozhodně. Hned první záběr kamery je depresivní, prostředí panelákového sídliště, později malého bytu a zima... atmosféra k tomuto příběhu dokonalá. Co na tom, že tu podobné příběhy byly? Na krátko má dobrý scénář, odráží se v něm zase tak trochu jiná dnešní doba, pouze lehce odráží, ony ty hlavní lidské problémy nejdou s dobou tolik ruku v ruce, přetrvávají. Dialogů není mnoho, nejsou třeba, v těch které zde jsou, je jasně a stručně řečeno prakticky vše. Zbytek výborně dovypráví kamera a stejně tak dohrají herci. Jejich výkony jsou realistické, vůbec rozhovory babičky s matkou, tam není co dodat. Navíc nezklamou ani ti dětští, tedy ani hlavní představitel. Vše je podpořeno až dokumentární kamerou, která ale ve vhodných chvílích vymyslí i jiné, často vzdálenější kompozice... třeba jeden z posledních záběrů Jakub, Pavlína, Kojot, nádhera. 60% (25.05.2018)