L'occhio nel labirinto

Po väčšinu stopáže nie príliš napínavé giallo/detektívka, pretože dej je mierne zmätočný, našťastie to dá na konci relatívne zmysel a všetko sa vysvetlí. V podstate až posledných desať minút zaraďuje tento film vďaka krvavým vraždám a nejakej tej pochybnej psychológii a motiváciám do gialla, film dovtedy zaujme skôr atmosférou letoviska, samozrejme nesmú chýbať vysoké útesy a fetiš pre opálené chudé sexi telá. Že tak ide o pomerne málo známy kúsok, nie je prekvapivé. Videné s jednoduchým anglickým dabingom, ktorý dokáže slušne ubrať na konečnom zážitku. (27.08.2023)

Zaujímavé, netradičné giallo, ktoré zostáva neprávom zabudnuté. Hneď v úvode sa objaví citácia z J. L. Borgesa: Labyrint bol postavený, aby zmiatol ľudské duše... Atmosférou je spočiatku halucinatívna a snová, neskôr sa stáva goticky temnou, najmä vo chvíli, keď sa dianie presunie do zvláštneho domu so zvláštnimi obyvateľmi, v ktorom hrdinka hľadá svojho strateného milenca. Základná schéma príbehu je veľmi podobná s Amadiovým giallom Alla ricerca del piacere (1971), a to aj nábojom erotizmu, samozrejme, ak si odmyslíme lesbický nádych. Caiana takisto, ako v jeho staršom horore Amanti d'oltretomba (1965), inšpirovali poviedky E. A. Poa. Táto inšpirácia sa odrazila na atmosfére. Zmes rôznych vplyvom je v tomto prípade zárukou bizarného filmového zážitku. Navyše je príbeh situovaný v prostredí ostrova Elba a sprevádza ho jazzová hudba. L´Occhio nel labirinto určite stojí za pozornosť, pre fanúšikov gialla nepochybne... (16.07.2011)

Film mal pred 6 rokmi hodnotenie 80 %, dnes o 14 % a bude postupne klesať asi ešte ďalej, pretože sa jedná o brakovú záležitosť. Čiastočne ju z nej vytrháva nečakaný záver a celkom pekná herečka v hlavnej úlohe, aj keď plochá ako lata. Zápletka je ale inak jedna veľká nuda, herci mizerní a mysterióznosť nie je divákovi prezrádzaná postupne dejom, ale iba slovne jednou postavou a to dosť naivne a dopodrobna. (14.10.2019)

Zcela neznámý a dnes již zapomenutý film žánrově spadající do subžánru giallo, i když to tak skoro není. Toto bylo hodně atypické a divné giallo, spíše se dá mluvit o jakési bizarní psycho-halucinogenní (Signumd Freud by měl radost) detektivce (eurocrimi-thrilleru), které režisér Caiano ("Milano violenta", "Napoli Spara" atd) uměl. Sleazy VHSková atmosféra byla místy opravdu velice dobrá, úvod v labyrintu omšelých chodeb předznamenával něco velkolepého, symetrický příběh byl podle mě napsán dobře, byl hodně spletitý a zmatený, téměř do konce si nejste jisti, kdo je ten podezřelý, jenže jak už zde bylo napsáno, mezitím příliš vaty, nesmyslností a nudných scén. Celkově tedy lepší průměr, čekal jsem větší biják, více násilí a nápaditých vražedných sekvencí. Momentální hodnocení na IMDb 69% ze 72 hodnocení zůstalo daleko za mým očekáváním, já to vidím na pěkných 60%. Rosemary Dexter byla pro oko diváka okouzlující, ale překvapil i euroveterán Adolfo Celi v roli darebáka, uchu lahodná jazzová hudba ve stylu Milese Davide se hodila. Film mi nakonec v něčem připomínal "Top Sensation", což ale nebylo giallo, to podle té skupiny excentrických lidí pořádajících zvrhlé slavnosti na ostrově. (04.06.2010)

Další film z řady netradičních, italských thrillerů/hororů, který mohu fanouškům doporučit. Můžete tomu klidně říkat giallo, i když tomu tak úplně není. Děj je pohodový a místy i dost úsměvný (hlavně v první půlce jsem měl skoro pocit, že sleduju nějakou černou komedii), atmosféra pěkná a je tu pár povedených snových a halucinogenních pasáží. Příběh se začne ke konci dobře zamotávat. Konec pak sice moc nepřekvapí, ale divákovu pozornost si film udrží po celou stopáž. Své dělá i příjemná jazzová hudba, která zní skoro pořád, což je moc fajn. Ani mi moc nevadilo, že to celé působí hodně béčkově a místy i dost amatérsky. Co naopak filmu chybí, je napětí a pořádné násilné scény :( . (22.01.2013)