Postava k podpírání

Možná, že to kolemjdoucí osoby překvapí až k pláči, ale když vyšly Juráčkovy deníky, nezačala jsem tím momentem odpočítávat svůj život jako od roku nula. Šokující, že? Ale na rozdíl od jiných zázraků čs. nové vlny mi tato miniatura nepůsobí vředy, jen mě jednoduše neoslovuje. A půjčovna koček a hit Pavlíny Filipovský má alespoň svůj humor. (09.12.2012)

Scéna s mužem s koupelnovými kamny stoupajícím po schodech a přitom neustále klesajícím je snad filmařsky nejinvenčnějším znázorněním stalinsko-gottwaldovského stalinismu i s výbornou zvukovou pointou přítomnou až v dalším záběru, kde teprve získává svůj pravý smysl. A takových zajímavých narážek na režim, byrokratismus opřený o anonymní a nekonečně hierarchizované funkcionáře, bezmoc občana pro nějž je pak nedosažitelná skutečně pověřená osoba, jež by vyřešila jeho problém, jako by nikdo takový ani neexistoval. Formálně a atmosfericky dokonalý film s mnoha silnými momenty, jež však ale přeci jen snaží vyjádřit hned k několika tématům a tím nevytváří příliš soudržnou výpověď. (25.02.2011)

Lítáte po úřadech, řvete na nás, pomlouváte nás a přitom vás vůbec nenapadne, že jste si to všechno zavinil sám. A takoví jste všichni. Aneb marná snaha spořádaného občana, který měl neuvážený nápad půjčit si kočku, vrátit ji zpět do Půjčovny koček. Pátrání po Půjčovně koček připomíná Skrytou kameru. Ale jinak z nerudovského pojetí „kam s ním“ vystupuje nenápadná kritika reálného socialismu – agitační transparenty, čekání na úřadě, pohledy okolí, když hlavní postava (Karel Vašíček) čte jiný tisk než ten oficiální. Možná trochu absurdní, ale trefné. A výkon soudruha J. Kiliána ve víceroli, ten byl přímo brilantní. V ceně za půjčení kočky (15,- Kč) byla i plechovka, v níž ovšem nejsou sardinky… Co tím chcete říct? Víte, že je v Brazílii třiapadesát procent negramotných? To ještě není závěrečná pointa: Vlastnost, kterou se liší člověk od zvířat na pět. A rozum to není. (04.02.2009)

Pavel Juráček byl zkrátka vizionář a unikátní osobnost. Jeho prvotina Postava k podpírání je plná absurdních situací a narážek na nejen tehdejší komunistický režim (jeho alegorické podobenství platí v jakékoliv době). Ve stejný den jsem četl i literární scénář (který se liší jen nepatrnými detaily oproti filmu) a poté si pustil film, který navíc obsahuje i vynikající hudbu Williama Bukovýho. Pavel Juráček měl velice osobitý a autorský styl psaní i natáčení, které potom naplno zúročil ve svém geniálním díle Případ pro začínajícího kata. (23.03.2016)

Festival Nad Řekou 2009 Velmi zajímavý snímek studentského filmu, do kterého se vložila hromada peněz, poté se vůbec díky silné kritice společnosti nepromítal u nás a na místo toho se vyměnil za Vinnetua. Je vidět, že Kafkovština nemusí být vůbec založená na jeho díle, ale stačí k tomu naprosto nesmyslný režim, který v té době byl. (04.08.2009)