Hostile

Na belgicko-francouzském snímku „Hostile“ vlastně ani není moc poznat, že to není americký film, protože je hodně zaměřený na anglicky mluvící publiku, což je i součástí hlavního vtipu, díky kterému se postavy dají dohromady. Zase to moc ničemu nevadí, trochu horší je skutečnost, že je snímek docela průhledný a jeho finální pointa nijak nepřekvapí a vůbec neoslní. (22.06.2020)

Pre mňa obrovské sklamanie. Plusmi sú síce pekná kamera a sympatická Brittany Ashworth, ale to je sakramentsky málo. Hlavná hrdinka je uväznená v aute s jednou biednou pištoľkou a musí bojovať proti peknému kanibalskému mutantíkovi. Pritom spomína na minulosť vo forme flashbackov. A to je najväčší omyl filmu. Vôbec ma totiž nezaujímalo, že bola kedysi dávno feťáčka a dílerka, a ako si našla chlapa, ktorý ju z toho dostal. A ani tá mizerná dejová súvislosť s prítomnosťou ma nezaujala natoľko, aby to stálo za takéto bezduché naťahovanie stopáže. 50% filmu je nuda. Samozrejme, scény z postapokalyptického sveta sú o niečo lepšie. Mutant vyzerá výborne, takže je opäť obrovská škoda, že si ho divák vychutná len v minimálnej miere. Len jedna gorescénka za celý film? To si snáď robia srandu! Žiaľ, tomuto hororu takmer úplne chýba akýkoľvek náboj alebo dynamika. Tu sa chváliť nedá. (01.05.2018)

Skupina odvážnych preživších žije uprostred spustošeného sveta. Juliette (Brittany Ashworth) sa jej odhodlanosť stáva osudnou, keď havaruje na dodávke a uviazne v nej. Okrem všetkých fyzických útrap na ňu pod rúškom noci čakajú krvilační kanibalovia. - Zo začiatku sa mi to kvôli zvolenej chronológii vôbec nepáčilo, ale s pribúdajúcimi minútami sa môj dojem stále zlepšoval. Na konci z toho vznikol nadpriemerný horor, pretože v ňom do seba všetko nádherne zapadne. Akurát som počas pozerania rozmýšlal, že by som si mal zopakovať nejaký emocionálne drastický horor ako The Mist alebo The Divide a ono sa z toho vyklulo niečo podobné. Velmi spokojný som aj s hercami, medzi ktorými vyniká hlavne fajnová Brittany Ashworth. Javier Botet opäť úraduje a vďaka slušným maskám sa je na čo pozerať. Záverečný soundtrack bol špičkový a ako režijný debut to je velmi slušné, takže za mňa velmi silné tri hviezdičky. + Javier Botet + herečka z The Crucifixion + herec z World War Z + herec z Sweet, Sweet Lonely Girl (01.05.2018)

Post-apokalyptická "Pretty Woman", odohrávajúca sa v dvoch dejových líniách, ktorá vďaka (očakávanému) rozuzleniu, dokonale splynie v jeden celok. Nie je to horor, v aký by mal divák dúfať. Nemá to taký "drive", takmer žiadne gore, pričom ani samotná atmosféra, nie je taká temná, akoby sa žiadalo, no stále je to vďaka nápadu a kvalitnému spracovaniu, priemerná "zábava". Už zajtra si však nebudem pamätať, o čom to celé bolo .. (02.05.2018)

Můj dobrý přítel Xavier Gens dohlížel na tvorbu snímku z pozice výkonného producenta a musím říci, že odvedl vskutku vynikající práci. Představitelka hlavní role Brittany Ashworth zazářila v jeho znamenitém hororu Crucifixion, takže si ji logicky vyžádal i pro Hostile. A mimo jiné zde poskytoval debutujícímu režisérovi velmi cenný mentoring. Popkornový divák čekající zběsilou akci s potoky krve bude zklamán, jelikož talentovaný Mathieu Turi vsadil na trpělivé budování klaustrofobické atmosféry za využití nekonvenční narativní struktury. Postava Juliette se nám představuje formou vzpomínkové retrospektivy, přičemž tyto lehce melodramatické sekvence umožňují divákovi poskládat příběhovou mozaiku, ale zároveň slouží i k určitému zklidnění jeho mysli, aby byl hned vzápětí konfrontován s hrůzou postapokalyptické reality. Jedná se o učebnicový příklad efektivního zužitkování kontrastu. Jakožto zdejší hororový expert nepochybuji o Turiho velké žánrové budoucnosti a snímku Hostile uděluji čtyři silnější hvězdy. (03.05.2018)