Bedtime Story
Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Rudolf MiličHudba:
Evžen IllínHrají:
Iva Janžurová, Josef Abrhám, Jiří Hrzán, Věra Ferbasová, Pavel Landovský, Naďa Urbánková, Jiří Hálek, Josef Hlinomaz, Ivana Karbanová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Dámské návštěvy zakázány! Chez Marcel je malý, chudý pension pro svobodné pány. Je však veden přísnou slečnou Mossieovou, která dbá na nekompromisní zákaz přijímat dámské návštěvy. Pokud některý z podnájemníků zákaz překročí, dostane nemilosrdně výpověď. Přesto však mladý pan Mulligan propašuje do svého pokoje slečnu Andělu. K ránu dívku nutí, aby opustila jeho teploučkou postel, neboť se má z plesu vrátit spolubydlící Halibut. Andělka se brání tak dlouho, až se musí chvatně schovat ve skříni, aby ji Halibut neviděl. A kolotoč nejneuvěřitelnějších situací se rozjíždí… Bláznivá česká komedie Pension pro svobodné pány vznikla v roce 1967 podle stejnojmenné divadelní hry irského spisovatele Seana O’Caseyho. Příhody jedné noci a časného rána, kdy byl trestuhodně porušen přísný řád solidního pensionu, zpracoval Jiří Krejčík nejdříve pro televizi a pak je uvedl na scéně Činoherního klubu. Po velkém úspěchu na divadle se rozhodl tuto lehkou konverzační komedii zfilmovat. Hereckou příležitost dal Ivě Janžurové, Josefu Abrhámovi, Jiřímu Hrzánovi, ale i hvězdě předválečného filmu Věře Ferbasové. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (12)
Jiří Menzel
- Největší úspěchy slavil coby režisér, ale tu a tam se postavil i před kameru: "Byl jsem dost dlouho stydlivej. Moje plachost mne nakonec přivedla k herecké kariéře. Ján Kadár hledal vhodný typ do filmu Obžalovaný pro roli začínajícího nesmělého advokáta. Mezi herci nenašel takovou vyzáblou brejlatou postavu, jak jsem tenkrát vypadal já, a tu roli dla mně. Hrál jsem v tom filmu vlastně sebe. Film se povedl a o mně si začali myslet, že herec opravdu jsem, a tak jsem se objevil i v dalších filmech. Ke hraní jsem měl ale ostych a k hercům velkou úctu na to, abych se sám považoval za herce. (...) Když pak připravoval Jiří Krejčík pro televizi Pension pro svobodné pány, sestra Pepíka Abrháma, která mu dělala asistenta, mu doporučila mou maličkost. Krejčík s Pepíkem mi mně tehdy dali cenné lekce herectví. A v té roli jsme pak měl mnoho let úspěch i na jevišti Činoherního klubu. Asi jsem v sobě objevil nějaký exhibicionismus, před diváky dokázal dělat věci, o kterých jsem netušil, že je umím. Hrál jsem pak ještě v mnoha filmech v cizině, ale vlastně jsem přišel k tomu herectví jak slepej k houslím a dodneška vím, že jako herec jsem amatér neboli, jak se dřív říkalo, 'herec z libosti'". (NIRO)