Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V dramatizaci podle povídky Fráni Šrámka ožívají oblíbené autorovy motivy: střet mladého myšlení se stářím okoralými emocemi, kde touha a láska naráží na citu neschopné, prázdné srdce. V rodině profesora (V. Vydra), jeho ženy (V. Fabianová) a dcery Pavly (K. Jerneková) se ubytuje gymnaziální student Hanka (V. Preiss). Mladík rozvíří už dlouhý čas zatuchlé, studené rodinné prostředí, kde mezi příbuznými nepanují vřelé vztahy. Snaží se dívce ukázat, že má právo na svůj vlastní, radostný, plný život. Její matka je ale poznamenaná vlastními zážitky, nedokáže odpustit svému muži jeho dávnou chybu, ani vlastní dceři dopřát právo na štěstí. Přesto se mladíkovi podaří vyprovokovat v dívce touhu po činu… (Česká televize)

(více)

Recenze (24)

robbez 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od dnešní převážně povrchní české filmové tvorby je to dílo myšlenkově, citově i jazykově hluboké a kvalitní. Zároveň ovšem působí příliš teatrálně a exaltovaně. Neškodilo by trochu méně emocí a expresivního projevu. Když je to ale natočeno podle povídky nevyléčitelného poetického romantika Fráni, tak se vlastně ani nelze divit. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Starosvětská inscenace starosvětského příběhu. 1) Nabízí se srovnání se Stříbrným větrem. Stejný autor, stejný režisér, a, věru, nezaměnitelný rukopis obou tvůrců._____ 2) Koukal jsem, jaký byl 22letý Viktor Preiss (student Hanka) charismatický a hezký kluk._____ 3) Přes melodramatické prvky se herci dobře přenesli._____ 4) Zaujala mě i 24letá Klára Jerneková (dcera Pavla), ale všichni herci bez výjimky odvedli výborné výkony. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Výborně zahraná televizní hra o jedné nenaplněné lásce, velké nenávisti a léty živené ukřivděnosti, kterou na malém prostoru rozehrávají čtyři velcí herci. Pro málo obsazovanou Jernekovou jedna z nemnoha příležitostí ukázat svů talent. Černobílá záležitost, která jasně vychází ze stylu Fráni Šrámka a připomíná předvedeným herectvím a dialogy Stříbrný vítr. Celkový dojem 80 %. Klasika, kterou ocení fajnšmekři charakterního herectví. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Přeněžný stíne ztepilý, mohu jít s vámi, smím? Byť krásou vaší opilý, jsem také jenom stín... Osudové setkání dvou velkých píseckých patriotů, jejichž společné umělecké prolnutí překračuje stín všedního života, lze bezesporu považovat za jednu ze zásadních stop v dějinách novodobé české kultury. Komorní televizní hra Popel je lyrickým příběhem o snech a tužbách, ale také o dávných křivdách a hledání sebe sama. V první řadě je to ovšem herecký koncert Vlasty Fabianové a Ladislava Boháče, tónovaný v jemných, lehounkých odstínech tohoto pozdního partnerského intermezza, plného starých křivd a bolestných slov i pohledů, v jehož stínu se neztrácejí ani vynikající kreace křehké Kláry Jernekové a mladicky rozpustilého Viktora Preisse. Inu, kdo by se alespoň jednou v životě nezaposlouchal do těch nádherných veršů, které se psávaly na otevřených oknech, když měsíc svítil a čerstvý větřík probouzel v srdcích nekonečnou fantazii... ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Věčný jinoch Václav Krška nezazpíval svou labutí píseň sólo, ale právě tak, aby zpíval šťastně, tedy v duu. A s tím, s nímž si tolik rozuměli: s Fráňou Šrámkem. Každá scéna, ba každý záběr se chvěje naléhavostí. Vše se odehrává na krok od naprosté zkázy. A každého svádí hlubinně vkořeněné bolestínství od toho, aby vše příšerné zvrátil a jen se nelitoval a neoplakával se. A přitom by nedalo moc práce, aby se to podařilo. Vždyť i Krška pozdvihl dva z nejubožejších adeptů herectví – vyloženě nenadaného Marcela Vašinku a šťastně sterilizovaného Viktora Preisse – k tomu, aby podali své životní výkony. Na začátku – a bohužel nevědomě – se vydali, a žel nakonec se vrátili ke schematické, obživné rádoby hře – ke všem těm normalizačním špínám, kabaretům, nepohádkovým pohádkám a zločinům na kráse a na umění… Ohniskem filmu je ale Klára Jerneková, jež se naprosto geniálně vcítila ve svou postavu a zabila ji – přímo tak, jak si to ta křehká písecká panna přála… Tváří v tvář tomuto vytrácení bych snad dokázal obětovat i to své… ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama