Režie:
Emir KusturicaScénář:
Gordan MihičKamera:
Thierry ArbogastHrají:
Bajram Severdžan, Zabit Memedov, Branka Katič, Srdjan Todorovič, Florijan Ajdini, Sabri Sulejmani, Ljubica Adžović, Jašar Destani, Stojan Sotirov (více)Obsahy(1)
Staříci Grga a Zaria jsou přátelé od nepaměti. Čtvrt století se neviděli. O to víc se těší na setkání, které se však odehraje za velmi pohnutých událostí, kterým jiné - neméně pohnuté události - předcházejí... Zariův Matko potřebuje nutně peníze a tak se obrátí na cikánského kmotra Grgu se lží, že Zaria je po smrti, a ten mu je půjčí. Brzy se však ukáže, že dluh nemůže vrátit a tak se má vykoupit sňatkem s liliputánkou Beruškou. I když se ani jednomu do takového manželství nechce, nastává den svatby. Svatby neobvyklé, bouřlivé, při které každý z aktérů tohoto temperamentního a humorného vyprávění naplní svůj osud. Na filmu není důležitý ani tak samotný příběh, jako jeho až neskutečné postavy, které se ocitají v nepřetržitém toku událostí, myšlenek, představ, lidských citů a bujarého veselí, plynoucích v neutuchajícím rytmu obrazů a umocněných strhující hudbou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (526)
Tsunami emotivní živelnosti za rytmu balkánské dechovky v podobě, ve které jí umí zachytit snad jen Kustorica, a se špetkou magického realismu navrh. K tomu navíc prase trpělivě spásající traband. No řekněte, může něco takového již z principu být špatné? Bohužel ani zde se to neobešlo bez chyb. Od nejvyšší mety sráží film půlhodinovka od počátku svatby. Tam se to na můj vkus zvrhne v až příliš crazy ulítlou záležitost. Film jako takový z vás sice rychle vyprchá, ale energie, kterou vás nabije, tak ta jen tak ne. A to se počítá, jelikož právě to je znakem velkých filmových počinů. "PIT-Bull! Teriéééér...!" ()
Výborný film, který mě velmi překvapil. Ani nevím, co jsem čekal, ale tuhle černou komedii plnou balkánské energie prostě ne. Ať už se vám budou postavy, líbit nebo ne, snímku prostě nevezmete, že vlastně nemá slabá místa a celou dobu si jede a strhne s sebou diváka, který bude jen zírat na to, co sleduje, a jak to funguje. Tady jsou národní vlivy moc vidět a je to strašně dobře. ()
Málokterý film mně dokáže tolik naplnit radostí ze života jako právě tento Kusturicův kus. Cikánský temperament smíšený s dny plnými slunce, geniální hudbou, neskutečně pohodovou atmosférou, radostí ze života etc. Emir Kusturica má podobně jako například Jean-Pierre Jeunet (DELIKATESY, AMÉLIE Z MONTMARTRU etc.) zvláštní dar: udělat zábavnou fantasmagorii, která by držela pohromadě, byla dostatečně originální a přitom filmová; prostě, aby takto předložený materiál fungoval jako FILM, nikoliv pouze jako EXPERIMENT. Co si přát více? Snad jen více takových filmů. ()
Po Domu za vešanje můj druhý nejoblíbenější Kusturica, na kterého jsem kdysi bez flašky vína nechodíval, protože tenhle film je jedna dlouhá hudebně-obrazová extáze a s vínem chutná ještě lépe. Cikáni v něm jsou mi takhle na dálku opět více nebo méně sympatičtí, ale hlavně ta hudba... Ta hudba je naprosto skvostná. A navíc se u filmu leckterý prostší jedinec skvěle pobaví. Nevím jak vy, ale já se třeba při scéně, ve které se od hlavy k patě zahovněný Dadan otírá kdákající husou, několikrát smíchy málem připochcal. ()
Rád se podívám na něco, co vybočuje mimo konvence západní kinematografie - tohle bylo mé první setkání s Kusturicou (ano, stydím se, stydím), určitě se podívám na další snímky, ale něco mi říká, že to asi nebude můj šálek čaje. Třeskutý humor, pitoreskní postavičky, bláto, holé hýždě, kadibudky, porcelán, ryčná hudba, tanečky, rozmáchlé lovestory ... Takový Bollywood na mezi Evropy. ()
Galerie (21)
Photo © October Films
Zajímavosti (11)
- Od roku 2016 bol zaradený do zoznamu #100 najlepších srbských filmov (1911-1999) a chránený ako veľmi dôležité kultúrne dedičstvo. (MTManiak)
- Film, ktorý tak s obľubou pozerá a cituje Grga Pitič (Sabri Sulejmani), je Casablanca (1942). (toi-toi)
- Romové, kteří ve snímku hráli, byli do filmu vybráni z okolí města Skopje. (PavelSm)
Reklama