Alenka v zemi zázraků

To je opravdu hrozný film. Dětská fantazie sice funguje neomezeně, ale způsob, jak nám je předkládána v tomto případě, připomíná spíše sérii motivačních, zklidňujících nebo podobně zaměřených programů pro dospělé. Obraz střídá obraz bez nějaké viditelné návaznosti. K tomu nám vyprávěčka předkládá odůvodnění toho, co vidíme pro lepší pochopení, což ne vždy ale odpovídá tomu, co ve sktuečnosti vidíme. Například dívka se údajně těší na balet a ten by ji měl bavit, přitom se při něm tváří jak boží u mučení. A aby se filmařům lépe hledal svět fantazie pro dívku, vypomůžou si Malým princem a Alenkou v říši divů. Vlastní inspiraci zřejmě nemají, neboť se na tyto dvě díla odkazují často. Přičemž bych pochopil, že prince si dívka představuje i v reálu, ale vše ostatní je už jen kopie přenesená do současnosti. A to přitom kamera připomíná často domácí video. Z toho všeho tak zůstane jen opravdu překvapivé hloubání: "Co je po smrti?" malé dívky, která se postupně stává dospělou, jak se její svět mění. (28.12.2020)

Vypravěčský film očima jedné holčičky, je vidět, že nebyly peníze, vypadá to jak amatérský film.Nevím, jak do toho Dvořák, Postlerová,Polívka nebo Žilková do toho mohli jít.Je to nuda a šeď, obrazy nesouvislé, kdyby to nešlo v kinech a byl to studentský film, tak si člověk řekl fajn, učí se, ale tato nuda šla v kinech i v tv. Takže za mě 20%, jen prosím Otakara Schmidta ať už radši netočí. Je mi stydno za ty herce, že v tom hráli. (02.04.2021)

V zásadě nemám nic proti poetickým filmům. Problémy ale začínají, pokud se ho filmaři rozhodnou primárně vyprávět pomocí voiceoveru. Pak přidají hudbu, která má jinou náladu a barvu, než ten mluvící hlásek. Nakonec obléknou Alenku jako z lolitkovské fantazie pro dospělé a strašidelně ji zmalují. To se potom poetično hledá špatně i s kukátkem. Na druhou stranu, kde jinde uvidíte Jana Nepomuckého jako vodníka? Nakonec to bylo natolik mimo, že jsem u toho ani neusínal. (21.04.2019)

Človeka zamrzí, keď na festivale vymákne film, ktorý sa úplne minie s jeho pôvodnou predstavou, o čom to bude. Alenka totiž nemá takmer nič s tou od Lewisa Carola. Jedná sa o nesúvislé sekvencie umeleckých záberov doplnené často monológom občas dialógom, v ktorom si pani režisérka vzletne spomína na vlastné detstvo a sny. Dozvieme sa napríklad, že už ako 9-ročná milovala Verlainove básne (neverím), či sa zamýšľala nad duchovným životom. Film nie je ani náhodou rodinný, pretože na to, aby ste pochopili všetky symboly a odkazy (Ján Nepomucký) potrebujete mať aspoň maturitu. Skrátka pani režisérka svoje 40 - ročné ja, prevtelila do 9 - ročného dieťaťa presviedčajúc diváka, že už vtedy sa na svet pozerala skoro tak chápavo a hĺbavo ako dnes. Žilková ani Polívka sa do im určených rolí vôbec nehodili a bolo mi až trápne sa na nich pozerať. Viktorie Stříbrná (Alenka) tam viac "pózovala" ako hrala. Zlínfest 2018 (30.05.2018)

Není to úplně běžná pohádka. Holčička kráčí duchovní poutí jako něžná i zábavná rodinná kronika. Neustálý komentář vypravěče trochu narušuje přirozenost děvčátka s vnitřním světem fantazie. Na druhou stranu je osobní vyznání vypravěčky dojemně upřímné. Na mě je to moc dlouhé a chtělo by to střihově i dramaturgicky vytřídit hlavně kvůli chudákům malým divákům v kině. Je to takové moc přelyrizované a přestylizované. Na to až děvčátko dojde k dospělosti si počkáme skoro dvě hodiny. Dětská představitelka má takové inteligentní a emotivní oči. Básníka Holana mám dlouhodobě rád. Z bezhraniční představivosti dítěte se tedy rodí jak překrásné obrazy. Od cestopisných výletů s benátskými motivy přes lekce baletu po běžné oslavy svátků dýchá z plátna nálada krásného dětství. (29.11.2019)