Fantazie

Základní linkou Fantazie je osm melodií velkých mistrů klasického světa hudby: nejdřív vyslechneme Toccatu a D moll (J. S. Bach), poté nastoupí suita z Louskáčka (P. I. Čajkovskij), tu vystřídá melodie Paula Dukase Čarodějův Učeň (The Sorcerer´s Apprentice), inspirována Goetheovou stejnomenou poemou z roku 1797. Následuje má nejoblíbenější pasáž Svěcení jara (Igor Stravinskij) a originálně pojatá přestávka (Meet the Introduction), v níž si pod vedením klarinetisty užijeme krátký jam session. Poté patří prostor van Beethovenově Šesté symfonii, zvané ¨Pastorální¨, pak nám ve čtyřdílném Tanci hodin (Dance of The Hours) skladatel A. Ponchielli představí postupně Ráno, Odpoledne, Večer a Noc. Závěr patří Lysé hoře (M. P. Musorgskij) a Schubertově Ave Marii. Celé dílo uvádí a postupně komentuje Ceremoniář, jehož úlohy se zhostil hudební kritik a skladatel Deems Taylor, ovšem neméně důležitou osobností je dirigent Leopold Stokowski, věhlasný britský dirigent s polskými kořeny. Nahrávání hudby ve Philadelphia Academy of Music trvalo sedm měsíců, přesněji 42 pracovních dnů. Ona délka měla svůj důvod, protože Walter Disney chtěl uvést ve filmu zcela nový způsob hudebního zpracování. Orchestr snímalo 33 mikrofonů na 8 oddělených zvukových kanálů. (08.10.2014)

Tento komentár bude trochu netradičný. Najprv hodlám osvetliť a poukázať na spôsob, ako správne pristupovať k tomuto klasickému dielu z animačných štúdií Walta Disneyho. 1.) Nejedná sa o film primárne cielený na deti. Je nutné si uvedomiť, že Snehulienka z roku 1937 mala rating 15+, to jest mládeži neprístupný. Iná doba znamenala iné pomery, čím sa dostávam k bodu č. 2.) Samo o sebe je toto dielo animátorskou exhibíciou a prezentáciou dobových schopností vizuálnych mágov od W.D. Ako prvý disponoval revolučnou metódou reprodukcie zvuku, vďaka čomu získal prvenstvo aj v oblasti filmov premietaných v stereofonickom znení. 3.) Označiť ho za film v bežnom zmysle slova je prinajmenšom zavádzajúce, keďže je rozdelený na osem nesúvisiacich fragmentov, ktoré demonštrujú doslovné dostátie názvu ako vzdanie holdu imaginácii a fantázii bez hraníc. Samotné fragmenty sa líšia natoľko, ako je to len možné, takže sa tu stretávame s audiovizuálnym abstraktom v štýle experimentov 20. rokov (Rhythmus 21 Hansa Richtera a mnohé ďalšie), nadväzujúcimi obrazmi bez pevne ukotveného príbehu, ale aj klasického story-tellingu s úvodom, zápletkou, vyvrcholením a rozuzlením, teda konvenčným dramatickým oblúkom v medziach žánru. 4.) Objavnosť daného obdobia nemožno zopakovať, ani brať ako ospravedlnenie pre dnešný zážitok z filmu, ale jednoducho je potrebné ju brať do úvahy. Subjektívne pocity sú individuálne a ja ako vášnivý milovník klasickej hudby, animácie a rytmického spojenia zvuku a obrazu som napriek všetkému unesený. Pri sledovaní som mal priamu možnosť porovnávať s neskoršou animáciou, kde som bral v ohľad "modernejšiu" konkurenciu - napr. segment o zrodení Zeme a vývoji až po vyhynutie dinosaurov si v určitých sekvenciách nezadá s Fire and Ice Ralpha Bakshiho (1983), v iných zasa s The Land Before Time (1988 - 2007), čo len potvrdzuje nadčasovosť diela a len minimálny posun v sfére kresleného filmu. Za vrchol považujem práve tento, a záverečný segment súboja Diabla a "stvorení noci" s "nebeskou armádou", ktoré sú čo do prepojenia hudby s obrazom na najvyššej úrovni a zároveň najširšie divácky prístupné čo do vekových kategórií. Poslednou vecou, ktorá zaujme diváka znalého kontextu je opätovná demoštrácia relatívnej ideologickej slobody a uvoľnenosti dobového Hollywoodu, keď sa v tomto "filme" priamo stretávajú darwinizmus, grécka mytológia a kresťanské motívy, čo by dnes už tak poľahky neprešlo, a určite sa aj v tej doby našli takí, ktorým to nebolo po chuti. V dnešnej dobe televízie FOX, ktorá pranieruje LEGO Movie za démonizáciu biznisu, by však z toho bol hotový škandál. Záverom sa poďakujem Viva Musica Cinema, ktoré mi umožnilo vychutnať si tento nesmrteľný klenot, ktorého sledovanie mi narúšalo len menej priaznivé počasie a pár prítulných bezdomovcov. Jediným skutočným záporom filmu je tak stopáž, ktorá mohla byť vskutku o niečo kratšia - ale pocitovo na tom majú istotne podiel dva vyššie spomínané aspekty, takže 90%. (13.07.2014)

To, že Disney si výborně rozumí s vážnou hudbou, se mi potvrdilo u krátkometrážního "The Band Concert" z r.1935. Zatímco tam to byla spíše parodie, zde je spíše naladění vážné. Dokonce si myslím, že tento film není až tak filmem, jako spíš ukázkou toho, co film umí. A umí to dobře, co Casablanca znamená pro romantický žánr, Občan Kane pro mystifikační, Vesmírná odyssea pro vědeckofantastický, Psycho pro thrillerový, Mechanický pomeranč pro psychologický, Monty Python pro komediální... takhle mohu pokračovat do nekonečna - to znamená Fantasia pro žánr animovaný. Je jeho vrcholem. Až budu jednou přehodnocovat žebříček deseti nejlepších filmů, musí být v této souvislosti zmíněno jméno Fantasia. Na filmu mě zaujalo, že představy Disneyho a moje skryté pod vážnou hudbou jsou diametrálně odlišné a takový kontrast se vidí málokdy, přesto se mi obrazová část hodně zamlouvala. Za nejlepší část považuji proměnu léta na podzim, podzimu na zimu a do toho hraje fantastický Valčík květin od Čajkovského. Moje oblíbená skladba Modrá Dunaj má velkou konkurenci. Tím mimochodem mohu přejít k definici filmu. Shledávám ho jako spojení prvků Vesmírné odyssey (vážná hudba a její užití), Nekonečného příběhu (fantazírování), surrealistických kreseb a typické disneyovské poetiky (zvířátka), zaobalené tak, aby to nepůsobilo jako něco, co jsme už viděli, ale jako něco originálního, neviděného a nezapomenutelného. Nezapomenou hlavně ti, co mají všechno mnou v předchozí větě jmenované rádi nebo se jim aspoň líbilo. Fantasia je filmem, který se dá klidně doporučit všem cílovým skupinám. Posuďte - milovníci vážné hudby ocení mj. Bacha či Schuberta, intelektuály zase zaujme odkaz na Goetha (profláknutá povídka s Mickey Mousem) či řecké báje, děti si užijí jim lahodné kýčovitosti a prosté pány stejně jako mě překvapí, že toto je jediná disneyovka, kde vidíme konkrétně u kentaurek ženské poprsí in natura. :-) Nemluvě o tom, že opravdoví fanoušci filmu budou v radostném opojení. To se u mě nepovedlo vyvolat, při shlédnutí totiž musí panovat správná atmosféra, kterou určitě není jarní slunečné odpoledne. Část Fantasie jsem ale viděl i během noci, a v tomto čase je dle mého názoru mnohem lepší. I přes to, že dávám jasných pět hvězdiček a tento film po zásluze řadím do širšího okruhu nejlepších, nemohu neopomenout jedno negativum - známý dirigent Leopold Stokowski a jeho proslovy mi zde moc neseděly. Jinak je Fantasia naprosto bezchybná a je překvapivé, že přede mnou hodnotilo jen sedmdesát uživatelů. Myslím, že by si zasloužila větší pozornost. (04.04.2009)

Fascinující filmový experiment čili Fantasia. Dvouhodinový animovaný videoklip k výběru toho nejlepšího z vážné hudby. Někdy od druhé půlky mě to dokonce i bavilo, ale je to fakt příšerně dlouhé a chce to sakra práci udržet pozornost, a to hlavně v lyrických scénách. Disneyho animátoři se vyblbli, já jsem si to vcelku užil, ale asi nejsem cílová skupina. Podruhé už se na to asi nepodívám. Sláva Stvoření světa. (29.05.2017)

Kdyby tento snímek vznikl v dnešní době.. ve 3D a na širokém plátně v kině ..mnohým by padla čelist mezi kolena. Nádherný a fascinující mix kreslených výjevů a vážné hudby. Dech beroucí scenérie a do toho něžné tóny orchesrtru, které dokonale ladí s obrazem. Dnes už trochu zapomenutý, přesto kvalitní "film", který vám přinese úžasné zážitky. Tedy jen těm náruživým divákům, co ocení kvalitu.. 95% (10.08.2010)