Steins;Gate 0

Úvod bol skvelý. Aj napriek pomalšiemu tempu, depresívnej atmosfére a výraznej zmene hlavného charakteru sa mi to naozaj páčilo, sadla mi zápletka a sympatická mi bola aj nová hlavná hrdinka. Avšak ďalších skoro pätnásť dielov to bolo nič moc - dej sa nikam výrazne neposúval, humor nefungoval a aj cez občasné fajn momenty tam nebolo dobré zďaleka nič. Našťastie sa to ku koncu znovu vrátilo do koľají starého Steins;Gate a bolo to znovu aspoň sčasti tak kvalitné, ako prvá séria (potešil ma návrat Okarina a aj jeden menší zvrat). Avšak, skvelý začiatok a ani dobrý uspokojivý koniec nevynahradia tú vatu medzi štvrtou až šestnástou epizódou, ktorá tam len zbytočne vyplnia miesto a je nanajvýš priemerná. (05.05.2020)

Nejsem osoba, která nad původní sérii Steins;Gate slintala a spíš to pro mě bylo takové to "nucené" shlédnutí něčeho, co ostatní považují za skvost. A trvalo mi dlouhou dobu, než jsem se dokopala k druhé sérii. A výsledek? Nevím. Na jednu stranu zklamaná, na druhou stranu to mělo pár fakt dobrých momentů (ale nedotažených) a ten soundtrack v poslední epizodě byl jen citová vydíračka, která zabrala i nezabrala. Nejsem fanoušek této série, ale depresivní Okarin (jediný důvod, proč jsem se vůbec rozhodla v tomto světe pokračovat nebo s ním začít) je mi sympatický. Sice je to jen hromádka neštěstí po celou dobu, ale když se v jedné z epizod vrátí jeho šílená povaha, je to příjemná změna. Jen je škoda, že nenastala dřív. Na jednu stranu se mi to líbilo, na druhou až tak moc ne... Oh well... aspoň mám dilema na večer, cuz why not. Asi nejslabší 4*, co jsem za poslední dobu dala... I když je tam celkem dost bullshitů.. možná to změním :) časem.. jednou (01.12.2020)

Otevřete Depress Gate a zábava bude opravdu po většinu času rovna 0. Příběh o tom, co se všechno muselo stát, aby se vše mohlo zase vrátit do starých známých kolejí je plný naříkání, smíření se s osudem a negativismu, který u původních Steins Gate prostě neznám a nemůžu říct, že by se mi tohle ladění nějak extrémně líbilo. Největším problém Okabeho je samotný Okabe a trvá neskutečně dlouho, než se to změní. No a když se konečně objeví Houoin Kyoma v asi nejsilnější a nejlepší scéně z celého anime tak už je příliš pozdě, je ho příliš málo a je jen stínem toho, na co jsem byl zvyklý. Do té doby se jen hrabeme z deprese do deprese, hledáme další cesty kudy a proč to nejde, zjišťujeme věci, které pozorný divák již dávno čeká a volný čas, kdy nevíme kam dál, vyplňujeme podružnými hloupostmi a občas i fanservisem. Myšlenka tam pořád je, zakončení se taky docela povedlo (zkrátka poslední cca 3-4 episody byly zase i záživné) a tak nemám v plánu tvrdit, jak jsem zklamaný a v depresi z toho co jsem viděl a dávat podprůměrná hodnocení, protože i když je to duchem někde jinde (nebo možná právě bez ducha) oproti originálu, stejně nedokážu říct, že by se jednalo o podprůměrné anime. Podprůměrný zážitek v určitých částech možná, ale jako celek to díky pár záživnějším pasážím pořád ještě drží a díky myšlence tomu těch 5,5/10 i nechám. (29.09.2018)

Když Hjó-ódžjnin Ńouma vymění bílý kabát za černý, mohli jsme odhadnout, že se tu bude jen brečet a fňukat jako na pohřbku... Prvních pár episod začlo slibně. Pak si kolem sebe nabalil holky a na těch to vlastně zůstalo. Celé 2 episody obětovány tomu, že jsou holky ve spodničkách a podprsenkách a mastí si navzájem prsa, poté jdou nakupovat a Ńouma u toho musí být přítomen. Když už se tam stane něco zajímavého, tak je to v další episodě prakticky zapomenuto, aby byla dostatečná stopáž na Ecchi věci a FUNSERVÍS. A o tom to tak je. První sérka nebyla kdovíjak naprosto bezkompromisně úžasná, ale oproti tomuto? Nebe a dudy... DUDY říkám... Alice in PcLand 30 % (30.06.2018)

Tak tudy opravdu ne, přátelé. Ale začnu pozitivy: Co mě osobně potěšilo nejvíc je návrat tíživé atmosféry s ještě větším nádechem deprese v podobě chování hlavního hrdiny, protože tohle opravdu není ten Okarin, na kterého jsme zvyklí. A všechno opět velmi dobře podkresluje soundtrack a líbivá animace. O to hůř je na tom ale děj a celkové tempo. Protože v první půlce se (až na opravdu velmi, VELMI výjimečné chvilky) naprosto nic důležitého neděje, všechno je prokládáno otravnými VN momenty, všichni musí být strašně tsundere, drtivá většina postav je zde zas a znova pouze na okrasu a i všechny ty "strašně překvapivé zvraty" jsou strašně předvídatelné. A když už si konečně, KONEČNĚ říkáte, že by se to mohlo zlomit, vzápětí přichází sleepover díl, ve kterém si dámy navzájem osahávají vnady a já ztrácím trpělivost. Drop po 11. epizodě a 4/10 (12.04.2018)