クリーピー 偽りの隣人
Creepy
Obsahy(1)
Takakura je bývalý policista, jehož kolega požádal, zda by se znovu nepodíval na případ starý šest let. Jde o zmizení celé rodiny, z které přežila jen dcera Saki. Mezitím se Takakura stěhuje se svou ženou Jasuko do nového domu. Jejich soused Nišino má nemocnou ženu a jednu dceru. Jednoho dne ovšem jeho dcera vpadne do domu Takakury s tím, že ten muž vůbec není její otec a že ho vůbec nezná. (Zíza)
(více)Videa (5)
Recenze (13)
S Japonskou tvorbou je to rovnako, ako s tou Slovenskou. Tak ako sa oni nemôžu zrovnávať s Kórejskou, tak sa my nemôžeme s Českou. Jedine, že by sme hrali mŕtvoly. Skutočne musím uznať, že sa v "Creepy" objavia pasáže, vďaka ktorým samotný film pôsobí čudesne, priam mysteriózno temne, no môj dojem je aj tak mimoriadne rozpačitý. Film mi totiž omnoho viac ako thriller (až na záver), obohatený o hororové prvky, po väčšinu stopáže prišiel ako psychologická dráma, ktorej potenciál ukrytý v príbehu, tvorca nie tak úplne zvládol ako mal. Zrejme som očakával priveľa ... ()
Působivý build-up navnadí na detektivní horror/thriller ala geniální Cure, nicméně film se brzy stočí do psychologického dramatu s prvky thrilleru v relativně tuctovém střihu. Na tom by nebylo nic moc špatného, kdyby zápletka držela logicky víc pohromadě. Filmařsky nepřekvapivě solidní, s dobrou atmosférou (aspoň tedy v rámci možností drama/thrilleru). Herecké výkony jsou nejsilnější stránkou filmu. Jednoznačně nadprůměrný počin, stojící za zhlédnutí, na Kurosawu však zklamání. ()
Otřesná, naprosto nesmyslná a nekonečně se táhnoucí hloupost. Hlavně ve druhé polovině jsem se už jen beznadějí chytal za vlasy, protože napsat takto debilní scénář bez špetky logiky, to chce kumšt. Napětí se staví pomocí hlasitých tónů hudby, jak někde v americkém thrilleru z 50. let, mezi jednotlivými scénami je prostříháváno bez citu pro dramaturgii a gradaci a některé vypjaté herecké kreace jsou zase jednou k smíchu. No alespoň tam byly ty dvě sympatické japonské slečny a neskončilo to tak, jak jsem se obával, že to skončí. Proto místo odpadu jedna. ()
Další Kijošiho famózní exkurz do prohnilé stránky japonské společnosti. Postupná manipulace skrz narušování osobního prostoru, podivné odpovědi a drobné pohnutky chování, které nikdy nejsou za hranou, jen si po ní tak bruslí. Expresivní herci na sebe strhávají všechnu pozornost, zejména vynikající Kagawa jako Nišino, až by divákovi mohla utéct ta nádherná hra s kompozicí záběrů a omamná práce s prostorem, pro leckoho odtažitá, přitom mrazivá. Rozuzlení sice zákonitě nemůže být tak uspokojivé jako předcházející vábení, ale Kurosawa dává výjimečně prostor emocím, než aby se odklonil ke svému typickému klinickému pozorování. (2017 – 80%, 2020 – 90%) ()
Kijoši Kurosawa je hrozný režisér .. opravdu ... Málokdy mívám u nějakého filmu, celý divně tak nějak napjatý, takové silné nutkání vykřikovat nahlas: ´to je vůl!´ .. ´nelez tam!´ .. ´střel ho hajzlíka, na co čekáš?!´.. ´ježíš, to je kráva!´ ... Málokdy mívám tak nepříjemný - stísněný (?) - pocit, jako tady ... Uff ... .. ... Je to ďábel (!) ... ()
Reklama