Fotograf z Mauthausenu

Španělé jsou mistři Thrillerů, ale válečné dramata z koncentráčních táborů není jejich silná stránka. Není to sice vyloženě průšvih ( Na pár silných momentů dojde) ale ty největší hrůzy tu zachyceny bohužel nejsou. Film naštěstí nenudí a postavy si divák oblíbí, ale je nutno přiznat, že na podobné téma byly zpracovanější už lepší kusy. Mohlo to být drsnější, ale i na jiný pohled jsem se podíval rád. 65% (29.04.2019)

Tak si tady čtu komentáře, koukám na to chabé hodnocení a nevím co si o tom myslet. Lecos jsem o táborech smrti četl a tak trochu vím jak to tam chodilo. Koncentrační tábory byly vyhlazovací a pracovní. Někdy se z pracovního stal vyhlazovací aby posléze se stal ke konci války při nedostatku lidí opět pracovním. Každý tábor si držel také svůj stav lidí pro svůj chod. Měl tedy kuchaře, členy sonderkomand, čety k plynovým komorám či ke krematoriím, různé řemeslníky udržující chod elektřiny, budov atd..., třídiče věcí, které si sebou vězni přivezli, ošetřovatele, lékaře, archiváře... Ne tedy každý transport šel hned do plynu. Někdy Němci po roztřídění ty co šli využít pro výše uvedené práce nebo pro otrocké práce v lesích, kamenolomech či přidružených továrnách ihned nahnali do práce. Čas od času pak tyto pracovníky díky nemocem a vyčerpání ,,obměnili'' nově příchozími pokud to nebyli nezbytní specialisté. V táborech byly různé sekce, ze kterých k sobě lidé neměli prakticky až na pár vyjímek přístup. Rozděleny byli ženy a muži, ruští zajtci, židé i lidé kteří dostali koncentrák jen jako trest na pár let či měsíců např. za příživnictví či potulku. V oborech jež jsem zminil byly některé, které se daly nazvat práce snů. Byla to obsluha kuchyně, třídiči věcí, obsluha zeleninových polí, protože tito lidé si vždy bokem přišli ke kousku jídla. Jídlo znamenalo sílu a větší odolnost nemocem a více sil na práce... Fotograf byla také jedna z takových prací. Kdo měl kliku, mohl to dotáhnout při troše chytrosti a štěstí na takovém místě až do konce války. Nevadí mi tedy nijak, že v tomto filmu nejsou masové vavražďovací scény jak to tady leckomus chybělo. Pravda občas těch vězňů bylo na appelplacu poskrovnu i těch dozorců a toho jednoho kápa. Ale beru to tak, že jsme koukali jen na život v jedné ze sekcí tábora. Prostředí se myslím podařilo ztvárnit velice věrně, jediné co bylo divné byla ta samotka s radiátorem... Řada vězňů ve skutečných kobkách zmrzla. Když jsem viděl ty závěrečné zachráněné skutečné fotografie nacistických zvěrstev a porovnal je s filmem, musel jsem se poklonit umu filmařů. Mně tedy Španělé ohromně překvapili a proto dávám za 4 ruličky schovaných negativů. * * * * (31.05.2020)

Mauthausen byl asi nejhorší koncentrační tábor, jaký ve třetí říši byl (samozřejmě, když vynecháme tábory čistě vyhlazovací, jako Treblinka, Sobibor nebo Osvětim). Být tam musela být skutečná hrůza. Většina lidí tam byla poslaná s poznámkou v papírech "rückkehr unerwünscht", návrat nežádoucí. Takže zabíjení vězňů bylo na denním pořádku a stráže se mnohdy bavily, kdo vymyslí nápaditější způsob vraždění. No - a z tohohle pekla se do filmu nepovedlo přenést skoro nic. Což je veliká škoda. Začínám si zvolna myslet, že Španělům tenhle žánr prostě moc nejde. (26.11.2019)

Zdravě vypadající vězni si mohou dopřát cigárko při měsíčku, nějakou tu kulturu v podobě divadla či poměrně klidný poslech svobodného rádia. Sorry jako, ale takhle to v Mauthausenu rozhodně nevypadalo. Ve světle relativní selanky tak snaha o ukrytí negativů coby usvědčujících materiálů ztrácí na naléhavosti a občas to vypadalo, že si během rizikového počínání muklové užijou spoustu švandy. Minimální dopad mělo i aranžování fotografií, protože tu chyběl kontrast s hrůzou, kterou lidé za ostnatým drátem prožívali. Ano, je tu zlý velitel tábora, který dá občas někomu pocítit nadřazenost árijské rasy, ale tyto momenty zde působí účelově, protože jinak by divák mohl zapomenout, že se dívá na film z nacistického koncentráku. Film trochu zachraňují závěrečné titulky, ale i ty se daly zvládnout lépe. Škoda zajímavého námětu. 35% (13.04.2019)

Jsem nadšená, že Netflix nabízí možnost cizojazyčných filmů a seriálů, díky tomu mám šanci sledovat i tvorbu z jiných zemí. Mám díky tomu pocit, že jsem na festivalu v Karlových Varech, což je jediné místo, kde takovým filmům šanci dávám, ale možná už jediné nebude, Byť jsem od tohoto snímku čekala trochu víc, tak to nebylo tak strašné. Občas trochu zdlouhavé, stopáž by mohla být kratší, ale důležité je, že film splnil svůj účel. Ukázat, že hrůza za druhé světové války se neděla jen v Terezíně nebo Osvětimi ale také v Mauthausenu. Možná jsem jen nevzdělaná v tomto oboru, ale já o tomhle táboru slyšela poprvé díky tomuto filmu. Je pravda, že si nemyslím, že to bylo až tak "sluníčkové" jako to z filmu vyzní, ale jsou tam scény, kdy jsem nevěřila svým očím, nad kterými jsem se pozastavila a navíc je to dle skutečné události a už jen z toho důvodu byste se na to měli podívat. (25.04.2020)