Climax

Nejsem si vůbec jist, zda se mi to líbilo. Nejsem si vůbec jist, kolik kvalit film vlastně má. Nejsem si jist, zda všechny symboly jsou vlastně symboly - hned na úvod, kdy v televizi sledujeme představení jednotlivých tanečníků, je možné si všimnout knížek kolem. Dobře jsou vidět tituly o Fritzi Langovi, Murnauovi, knihy s názvy Suspiria a podobně... ale nejsem si vůbec jist, zda to mělo nějaký reálný dopad ve filmu a šlo o inspirační zdroje, nebo se jednalo jen o náhodu. Dost se mi totiž při sledování Climaxu vybavoval dialog ze Simpsonových, když si Vočko změnil hospodu a dal třeba židle na strop: "To je PM, dobrý, ne?" - "Co?" - "Postmoderna!" - "?" - "No dobře, samoúčelná úchylárna." A přesně tak na mě Climax působí. Jak jinak si vysvětlit závěrečné (?) titulky, které proletí filmem zhruba uprostřed stopáže? Nepochybuju o tom, že jinde než v kině se na to dívat nedá. Už první půle, kdy se střídaly jednotlivý dialogy, jak by kdo koho chtěl ojet, se táhla. Druhá půle, kdy všichni byli sjetí, se sice netáhla, ale v počítači bych ji nedal, taky by mě nudila. Paranoie a šílenství jsem nějak nemohl uvěřit. A filozofickýmu podtextu, ujasňovanýmu na průběžných rádoby hlubokomyslných citátech, už vůbec.I navzdory účasti Sofie Boutelly, kterou jsem si dosud jako blondýnu neuměl představit, a taková je z ní kočka. Gaspar Noé mým oblíbencem ale fakt nebude. Pokud tento film tak moc ohromil Cannes i - co tak čtu ve zdejších komentářích - Karlovy Vary, je to další doklad toho, proč se podobným akcím vyhýbám a vyhýbat vždy budu. (25.10.2018)

Intenzivní, tísnivé a opulentní formou. Film, který vlastně nemůžu nikomu doporučit (dvojnásob ne lidem, kteří Gaspara Noého neznají), protože jeho sledování je každou minutu více a více nepříjemné. Ve výsledku jsem však cítil nejen úlevu z útěku ze sálu, ale hlavně postupný pocit pronikání do celého "utančeného cirkusu". PS: málokterý film dal mému ťukání prsty na koleno tak pevnou a dlouhou melodii, některé scény jsem i díky hudbě vnímal jen s odstupem (jako poletuíjcí kamera...) (01.11.2018)

Takmer úvodná dance scéna vás hneď totálne pohltí, pretože je natočená absolútne famózne. Zhruba 20 tanečníkov predvádza na parkete tanečnú dokonalosť, pričom každý jeden z nich je osobitý nie len svojou povahou, ale aj svojim tanečným štýlom. Napriek tomu jeden do druhého k sebe zapadajú ako skladačka. Ale poďme k pointe. Climax nemá žiadnu dejovú líniu, zachytáva poslednú žúrku tanečníkov v chate uprostred ničoho pred ich celosvetovým turné. Party sa začína nevinne, iba kvalitným tancom, techno hudbou a pár misami sangrie. Po nejakom čase však tanečníci zistia, že ich nápoj niekto obohatil kvalitnou dávkou LSD. Postupne začínate sledovať ich zmeny nálad, či už pôjde o sexuálne orgie, záchvaty paniky, násilnosť alebo iba nekonečný únik do tanečného sveta. A to všetko podčiarknuté techno hudbou a hypnotickými svetlami, s ktorými Gaspar Noé, ako vieme, pracuje veľmi rád. Každá z postáv prežíva svoje pocity úplne inak, no väčšina z nich uviazne na veľmi veľmi zlom tripe. A vy si to poctivo odtrpíte s nimi. Každopádne, po filmovej stránke je Climax natočený výborne, neprekáža mi absencia deja, pretože práca s emóciami ju nahrádza a vykompenzuje. Téma drog a sexu môže pripadať mnohým lákavo a preto je dosť možné, že do kín priláka aj popcornových divákov. Treba však myslieť na to, že Climax je artová a psychicky náročná záležitosť. A verte mi, že nepôjde o párty, ktorej by ste sa chceli zúčastniť. *Videné na MFF Cinematik, 2018. (01.10.2018)

Noé tančí extra hříšný tanec a s jeho pomocí zvládá docela dlouho hypnotizovat a fascinovat. Jenže při stonásobně natažených dialozích už se dostavil pocit, že někdo natahuje mě. A to v tu chvíli ještě nebyla na programu očekávaná salva samoúčelného násilí a otravných machrovinek za doprovodu tolika kamerových veletočů, že jsem se tomu, jak se sveřepý režisér odmítá už takových let pohnout z místa alespoň o píď, musel skoro smát. A vůči podobně vystavěným bobříkům divácké zdatnosti jsem trpělivost už ztratil. (31.10.2018)

Neskutečně parádní!! :-) Pro mě nejlepší "party-film" co jsem viděl a nejlepší Gasparův film. Myslím, že Gaspar konečně až tady vyjádřil sám sebe!! :-D A také nejlepší film o nejsilnějším halucinogenu LSD. Super bylo, že se Gaspar nepokoušel natočit přímo to, co zažívají lidé na LSD v sobě, ale jak to může vypadat (když by toho bylo fakt mega a ve skupině totálních pošuků) z vnějšku... Ale stejně, pro člověka, kdo má nějakou tu zkušenost s tripama, to je evidentně často jasné a říká si..."ty vole teď se mu děje to, teď támhle té holce tam to... brrrrr!! " Mráz po zádech celou dobu. Ztripované děcko zamčené v malé místnosti a poslední kapka do oka s acid muzikou na konec... WOW!!! Úžasné to bylo!! /95% + FILM ROKU/ (09.03.2024)