U mě doma

“Televizně” působící film o německém týpkovi, který se probudí ve světě bez lidí, a musí se začít starat sám o sebe. Nic nové pod sluncem, nejemotivnější je scéna porodu malé kozičky. Jinak běžná událost, ale pro něj v jeho situaci, a pro diváka trávícího s ním každý moment včetně utíráni si zadku na záchodě, silný moment. [Cannes] (20.05.2018)

To si tak jednou jedeš zpátky za tátou a všichni živí lidé na světě najednou zmizí. Teda až na jednu ženu. Zkoušíte spolu žít, ale ani když jste dva nejposlednější lidé na Zemi, nemusí to znamenat, že vaše životní cíle (pokud se v takové situaci dá o životních cílech vůbec mluvit) budou shodné. To považuji spolu s vývojem charakteru Armina za nejzajímavější část snímku. Co však nechápu, je, proč někdo míchá takto realistický film s neprosto fantazijní situací, aniž by ji jakkoliv vysvětlil. Film nejspíš neurazí, ale zcela jistě také nenadchne. (07.07.2018)

Rozbeh bol síce vlažný, ale keď nastal ten zásadný "post-apokalyptický" zlom, tak sa otvorilo obrovské spektrum možností. Vyzeralo to nádejne, páčila sa mi tá dilema o tom, čo robiť, keď je v podstate dovolené všetko. Ale potom to celé akosi upadlo... Trochu to opäť rozprúdila postava Kirsi, ale aj tam to potom dosť zovšednelo. Celkom škoda, že sa dej nerozvíjal a dvojica preživších neobjavovala nové horizonty. Každopádne, film ponúka zaujímavú dilematickú otázku: "Čo by ste robili, keby zmiznú všetci ľudia na svete?" (30.09.2023)

SPOILERY Film úplně o ničem. Tváří se to jako těžký art, je to pomalé, je tu hromada záběrů na běžné lidské činnosti, trvá to dvě hodiny, moc se toho nestane a většinu času zde ani nikdo nemluví, takže to vypadá jako typický současný německý artový film, ale vůbec to nemá co říct. Navíc s psychologií hlavní postavy Armina si tvůrce hlavu nelámal, prostě je to jen chlápek, co vůbec neví co se sebou, v životě je ztracený a když zmizí všichni lidé, je mu to úplně lhostejné, nějakou dobu pořád neví co se sebou, bůhvíproč zapálí dům svých rodičů a pak žije někde v přírodě. A když se tam konečně objeví ta žena, tak i jí je úplně ukradené, co se stalo se všemi lidmi a lhostejně si tam spolu žijí vlastně až do konce filmu. Děcko nechcou, zachraňovat civilizaci taky ne, pátrat po světě, jestli náhodou někdo nepřežil už vůbec a nakonec ti dva spolu ani nezůstanou a ženská odjede, i když by chlap chtěl s ní, ale ona s ním jet nechce, i když se kvůli němu naučila německy. A proč odjela? Prostě proto, co by se tím režisér zaobíral. Co by se vůbec zaobíral těmi postavami, co by vůbec představoval jakékoli jejich motivace v tomhle "novém světě" (i když u Armina trochu vidět je), proč by jejich charaktery vůbec někam promyšleně posouval, když se to tváří jako art a každý si tam může domyslet a najít co chce, že? Prostě je to další z řady artových laxních nicot o ničem. Zachraňuje to ale samotný námět, kamera a občas podmanivá atmosféra, díky které má řada scén běžných lidských činností podobné kouzlo, jako v Tsaiových filmech. To aspoň na slabé 2* vystačí. (14.07.2022)

Dokud se tam vedle hlavního hrdiny motali další lidé, byla to nuda, ale jakmile všichni zmizeli a on se musel začít starat sám o sebe, začal jsem se bavit. A sám se tomu divím. Film je totiž prost nějaké nervy drásající scény, která by znamenala boj o přežití. Armin se chová racionálně a dělá všechno proto, aby mohl klidně a pohodlně žít. A to běžné chování a v ne úplně běžné situaci mě bavilo sledovat. S Elen Radonicich později přišel tolik potřebný ženský prvek, takže ve finále jsem sice nebyl nijak nadšen, ale mírně nadprůměrně spokojen určitě. 60% (04.09.2020)