Erotikon

Erotikon ma bavil o dosť viac, ako Extáze a nechápem ani prečo, ale veď to je jedno. Erotikon je taká kvalitne a inteligentne spracovaná červená knižnica. Má viacero dejových zvratov, má rýchlyspád a pôsobí psychlogicky dôveryhodne. Respektíve veríme postavám ich emócie a je to asi aj preto, že riešia to isté, čo ľudia digitálneho veku. Aj dnes sa ženy rýchlo zaľúbia do nablýskaného bonvivána a často robia tú istú chybu dvakrát. A muži sú proste stále všetci rovnakí, že... (05.09.2016)

Erotikon už ztratil veškerou pachuť skandálního filmu pro dospělé, ale neztratil estetiku uhrančivosti, která vás provází celý film. Skvělé dvě hlavní postavy mezi kterýma to doopravdy jiskří, pěkné filmové postupy z kterých sálá nostagie a pak také třeba skvělá kamera Oty Hellera. Našlo by se spoustu důvodů proč vám doporučit tenhle film... Možná i proto, že to byl jeden z prvních českých filmů, který za něco stál a mohl se měřit i se zahraniční konkurencí... (30.04.2008)

Krása němého filmu s přepatlaným přehráváním a tunou make-upu. Dozvíte se tajemství: Tohle je němý film! Nejen, že to má úžasnou vizuální stránku, ale snad mě nikdy až tak nebavil němý film i po stránce dějové. Já jsem se královsky bavila. Plus na celém dojmu má určitě hudební doprovod, i když jsme ho měli zpožděný asi o minutu (netuším, jestli to je chyba promítače nebo celkově filmu). Upřímně jsem z toho nadšena, protože tyhle přehnané kousky já prostě můžu! (19.01.2011)

Blaho, blaho, blaho. Kamera, tváře. Já nevím, mně přijde, že tento film v mnohém překračuje kontext roku 1929. Během sledování mě ani na chvíli nenapadne, že film je starý, tohle už je překonané, tohle toto a támhle tamto. Naopak si říkám "Jéžišku, to je tak krásné a stylově čistě udělané!" Film je v detailech maximálně sladký (přídavné jméno vyjadřující obdiv a nadšení). Třeba jak vypadá fotografie dcery, kterou má otec v kuchyni? Ta póza? Květiny v ruce? Blaho. A když tak vážně, intelektuálně zadumám, tak bych řekla, že mi Erotikon přijde lepší než Extase. Jaké obrazy v tomhle filmu Machatý/Vích nabízí! Dospívám pomalu k názoru, že si snad nejvíc vážím kamerově zajímavých filmů. (15.03.2012)

Gustav Machatý vytvořil snímek s trvalou (po více než osmdesáti letech můžeme asi říct i nadčasovou) hodnotou. Samozřejmě aura skandálního vyobrazení následků nemanželského sexu a tragédie mladičké svobodné matky (a především jejího otce) již Erotikonu nenáleží, protože v tomto ohledu jsme v současnosti poněkud jinde, nicméně ostatní motivy, jako třeba milostný trojúhelník a žárlivostí sžíraný a záletnou ženuškou chlácholený či napadaný manžel, jsou zde vykresleny tak umně, že bez potíží zaujmou i dnešního diváka. Herecké výkony jsou pochopitelně poplatné době a výrazovým prostředkům němého filmu, takže některé dramatické okamžiky mohou působit poněkud směšně (viz uhrančivý pohled a světácký úšklebek Olafa Fjorda či celá scéna rvačky s násilnickým formanem), nicméně jejich celková kvalita je neoddiskutovatelná. Theodor Pištěk - mladší než jak si ho můžeme pamatovat z různých veseloher "pro pamětníky" - diváka chvílemi baví, budí v něm soucit a možná i spravedlivý hněv, ale režisér si s vyzněním jeho dějové linky mistrovsky pohrává tak, že až do vyhroceného finále netušíme, zda jde o odlehčující prvek či seriózní drama. Mladičká Ita Rina zase nabízí divákovi pohled do dvou studen, v nichž se zračí tu nesmělost, tu fascinace a okouzlení, a tu zase děs, hrůza a hluboká bolest. Úžasné...úžasné. Erotikon je velmi důmyslně vystavěný stroj, a kupodivu funguje i ve svém kmetském věku velice dobře. Především má svou atmosféru, a zde bych rád vyzdvihnul vynikající práci uskupení jménem Icon Orchestra, které svým neobvyklým zvukem a obrovským citem pro soulad hudby s děním na plátně dodalo projekci filmu (v létě 2009 v hradeckém letním kině Širák) nemalou přidanou hodnotu. Velmi příjemně překvapených 80%. (19.02.2010)