The Wind

Psychologický horor umně pracující s několika časovými rovinami a odkrývající myšlení hlavní hrdinky, z níž divák celých 85 minut nespustí oči a jejíž mysl je právě klíčem k uchopení celého filmu. Režisérka se nám snaží přiblížit těžký úděl a emocionální vypětí osamělých žen v době osidlování amerického západu, ale dějově The Wind nepřináší nic moc nového a obávám se, že z mé hlavy hodně brzy vyšumí. [Sitges 2018] (10.10.2018)

Silné emoční a traumatické zážitky mohou vyústit ve změněný stav vědomí, kdy lidé komunikují s duchy, slýchávají hlasy či zažívají pocity sjednocení s přírodou. Integrace těchto zkušeností však zpravidla nebývá bezproblémovou záležitostí, a proto také mnoho diváků velmi rychle uvízne v osidlech Lizzyny vnitřní krajiny. Debutující režisérka Emma Tammi zde rafinovaně využívá nelineární narace, čímž vytváří zcela realistický obraz roztříštěné mysli. Zároveň se zaměřuje i na zdánlivé detaily, které laické publikum nejspíše vůbec nepostřehne. Kupříkladu vítr není degradován na nahodilé proudění vzduchu, ale vystupuje jako vědomá entita, která neustále interaguje s hlavní postavou a zrcadlí její aktuální duševní rozpoložení. Zaposloucháme-li se důkladně do jeho zpěvu, uslyšíme hned celou škálu lidských emocí. V tomto případě se jedná o výsledek znamenitého zvukového designu, jenž výrazně přispěl k vybudování plíživé atmosféry strachu, temnoty a obav, která převažuje nad výskytem samotných monster. Jakožto zdejší hororový expert uděluji snímku The Wind čtyři silnější hvězdy. (06.04.2019)

Minimalistické počátky osidlování divokého západu z pohledu ženy, kterou v době manželovy nepřítomnosti straší démon z prérie. Psychologicky vystavěnému hororu sluší nelineární vyprávění, přeskakující překvapivě přehledně mezi několika časovými rovinami, v nichž se postupně systematicky odkrývají tragédie dvou spřátelených manželských párů. Nadprůměrní herci i nadprůměrná režie, úspěšně se snažící budovat napětí a tajemno, aniž by přitom upadala do rutiny nebo ukazovala příliš mnoho. Spíš jde o sice psychologické drama než o horor, ale chytře a schopně realizované. Vtipné je, že film točící se kolem ženských hrdinek, který režírovaly a napsaly také ženy, je v podstatě o tom, jak to ty hrdinky nemají v hlavě v pořádku. (13.10.2018)

Na film jsem narazil v komentáři kolegu ricci. s v sousvislosti s filmem The Curse of Audrey Earnshaw(2020). A tak jsem nějak počítal, že The Wind bude něco podobnýho jako The Curse of Audrey Earnshaw. Tohle bylo ale ouplně z jinýho soudku. A přiznávám, že tenhle film mi zrovna nebyl moc po chuti. A už teď mi je jasný, že tenhle mix psychologickýho dramatu a hororu o dvou staveních a dvou mladých párech který sužuje na divokým západě zlo mi v paměti dlouho nezůstane. (07.07.2023)

Na debut sice slusná režie, hezky to vypadá, zahrán je film přesvědčivě, ale tempo filmu je velmi pomalé až nezáživné a hororových prvků je poskrovnu. Spíše je film psychologické depresivní feministické Drama o izolované ženě, která je poháněna démony. Líbila se mi hudba a ve finále se alespoň něco začlo dít, ale spíše jsem se pronudil. 50% (09.04.2019)