Code Name: Ruby
Režie:
Jan NěmecScénář:
Jan NěmecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jan Hammer ml.Hrají:
Jan Potměšil, Čestmír Řanda ml., Lucie Rejchrtová, David Nykl, Miloslav Stehlík, Ladislav Němec, Martin Učík, Jaroslav Tomsa, Václav Havel (a.z.)Obsahy(1)
Hlavními hrdiny filmu jsou dva mladí lidé - Michal a Ruby, jejichž setkání nás zasvětí do pravidel a tajemství alchymie. Právě oni jsou totiž vybráni, aby našli Kámen mudrců. Během svého putování najdou i něco navíc. Možná je to láska, ale možná je to jenom pocit, který se s ranním rozbřeskem vytratí. Kdo ví? "Láska v tomto případě zvítězí nade vším," říká Jan Němec, "přitom není ani definovaná, ani naplněná." Příběh se odehrává nejen v současném Česku, ale i v sídle skutečné moci - Washingtonu, D.C. Součástí filmu jsou i dokumentární záběry z nedávné minulosti, ve kterých tvůrce odkrývá jejich skutečnou historickou souvislost. Film je moderní pohádkou i mystifikací zároveň. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Brabcova kamera je originalni a je jedna z mala, ktera na filmu dokaze zaujmout. Mozna si Nemec myslel, ze par zaberu z USA bude ceskemu divakovi v polovine devadesatych let stacit... Bohuzel, je to presne ten snimek, ktery se da nazvat porevolucni kreci. Mozna chtel tvurce divakovi tolik sdelit, az se mu to sesypalo pod rukami. A to, jakym zpusobem hraje Potmesil zdraveho cloveka, je uz jen takova tresnicka na dortu. ()
47 %? Tady si někdo dělá prdel! Naprosto nejhorší českej film, kterej jsem měl možnost vidět a to jsem viděl plno porevolučních zázraků, včetně kousků jako Divoké pivo, Kanárská spojka nebo Hořké léto. Jméno kódu: Rubín je film, ze kterýho se divákovi dělá fyzicky nevolno. A to nejen díky kvalitě, ale i dementní a naprosto nesevřený formě, díky který má člověk pocit, že kouká jen na jakejsi pomíchanejbordel plnej tupejch vysvětlujících voiceoverů, strašnejch hereckejch výkonů a archivních záběrů. Kdyby tohle běželo na festivalu amatérských filmů, může se člověk vysmát autorům za jejich neumětelství, u profi filmaře jako je Němec ale podobnej výsledem vzbuzuje spíš lítost. Jméno kódu: Rubín je naprostá dehonestace českýho filmu a vysoký hodnocení 47 % považuju za důkaz, že místní uživatelé kouří crack. ()
Garmon to tady popsal velice pěkně. Poprvé jsem byl po shlédnutí Jména kódu Rubín naprosto konsternován, očekávaje od Němce málem vysoký styl Démantů noci. Tohle bylo ale něco jiného, něco zcela mimo kategorie. S dalšími projekcemi už ten film ale začal růst - možná právě díky té podvratné pitomosti a imbecilitě, která ale nakonce dá zrodit neoddiskutovatelnému půvabu. Spojitost s alychmickými postupy, kde věc musí shnít, aby mohl zazářit paví chvost kamene mudrců opravdu není od věci. Teď už na film vzpomínám se slzou v oku. To platí i pro Hammerovy synťáčky. ()
Jan Němec - poblouzněný amerikanismem a odhalující taje alchymie? Příběh bez začátku, pokračování i konce. Deformování československých dějin z roku 1945, mimózní vyprávění i dialogy a odfláknutá hudba. Jedna z ikon nové vlny nám ukazuje své home video z USA. Jednu za herecký potenciál Lucie Rajchertové - její závěrečný tanec v chrámu byl lepší, než všechno ostatní předtím a jednu za úctu k panu režisérovi, ač je v roce ´96 k nerozeznání - že by to způsobila ta otočená šestka? ()
Na Janu Němcovi se mi líbilo, že byl fakt svůj. Moc by mě zajímalo, jak pojímal ty americké svatby, jimiž se živil v emigraci. To musel být poprask na vsi, když si to pak pouštěli. Jeho filmy rozhodně nejsou pro každého, někdo nutně potřebuje klasickou příběhovou strukturu s jasným rozuzlením, v ničem jiném není schopen nacházet divácký zážitek. Já jsem si ověřil, že se mi experimentální tvorba může líbit, Jméno kódu: Rubín ve mně ale velkej oheň nezažehlo. Ke konci mě to už ale příjemně hřálo. Kromě osobitosti oceňuji i Němcovu ochotu obsadit do hlavní role zdravého, mladého muže kluka upoutaného na invalidní vozík a ženskou krásu pořešit prostřednictvím holky s plnou pusou železa. Na to už jeden musí mít pořádný koule, byť volba Potměšila byla jistě symbolická. Takovou míru tvůrčí svobody můžou ostatní tvůrci Němcům, Švankmajerům, Markům jen závidět. Je absolutně bezbřehá a nic není špatně. ()
Galerie (1)
Photo © CS Film
Reklama