Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Je to šialené, neurotické, znervózňujúce... ale fantasticky zahraté. A aj keď to vyzerá, že jediné hviezdy budú Burton a Taylorová, veľmi ma svojím výkonom prekvapila "žaba" Sandy Dennis, na ktorú som spočiatku pozerala ako na jej postavu - hlúpučkú naivku - ale toho Oskara za vedľajšiu úlohu si plne zaslúžila. (21.06.2007)

Těm, kteří hlásali, že Elizabeth neumí hrát a je sotva něco víc než našlechtěná loutka, uštědřila Liz slušný kopanec. Richard Burton jí v tom pomáhá více než zdatně a člověka z toho všeho tísní ještě víc pomyšlení, kolik do svých rolí tihle dva dali ze svého reálného života. Segall a Dennisová jsou více než dobří, ale nemůžou nic dělat se skutečností, že tohle je srdcervoucí a duširvoucí koncert dua Taylorová-Burton. Šokující? Absurdní? Pokud je šokující a absurdní životní realita, tak nesporně. (24.07.2007)

Kdo se bojí Virginie Woolfové? Když jsem psal u filmu Na dotek, že se jedná o hodinu a půl trvající rozhovor, tak v případě Virginie jde o dvě hodiny trvající hádku. Popravdě jsem ještě nikdy neviděl snímek, ve kterém by se lidé hádali bez přestání celý film. Elizabeth Taylor v roli řvoucí Marty je neskutečně přesvědčivá. Tahle ženská když zařve tak padají omítky ! Na druhou stranu její choť v podání Richarda Burtona mi lezl neskutečně na mozek. Takhle slizkou postavu jsem už dlouho neviděl a nebyla scéna, ve které bych mu nejraději jednu nenatáhnul. Bohužel pro mě až moc dlouhý film....80% (07.02.2008)

Dámy a pánové, přivítejte svým potleskem dnešní dva šampióny! V levém rohu ringu profesor na katedře historie George. V pravém rohu jeho manželka, dcera rektora univerzity Martha. Co persóna, to případ pro psychiatra, spíše pro dva. V roli nezávislých rozhodčích mladý manželský pár Nick a Honey. Úder gongu a souboj začíná! Oba dva zápasníci dobře znají slabiny svého soupeře a neštítí se jich využít ve svůj prospěch. Jak můžeme slyšet, jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou sarkasmus a zákeřně podpásovky. Rozhodčí nad nimi milostivě přivírají oči, neboť sami nejsou bez poskvrny a, nevěřím vlastním očím, aktivně se zapojují do zápasu! Strhla se nevídaná mela, každý napadá každého, málokterá rána mine cíl. Kdo bojuje s kým? Kdo bojuje proti komu? Těžko se v tom vyznat. Jedno je jisté: v tomhle mači půjde o život!___Pouhé dva roky trvalo, než Warneři převedli úspěšnou divadelní hru Edwarda Albeeho na plátna kin a vzbudili tím nemalou kontroverzi. Málokoho bude dnes Virginie Woolfová šokovat slovníkem hrdinů, ale psychický dopad na diváka je i po letech nevídaný. Důkazem, jaká to byla soda, budiž fakt, že ještě pár hodin po doznění Northova minimalistického hudebního motivu mi dělalo problém plně se koncentrovat na nějakou činnost. Největší podíl na adaptaci Albeeho hry má pravděpodobně Ernest Lehman, autor scénáře a producent, který do hlavní ženské roli prosadil Elizabeth Taylor. Dle některých zvěstí právě ona z respektu před podobně náročnou rolí angažovala Mikea Nicholse, nadějného divadelního režiséra, jenž ji, jak věřila, dokáže vést tím správným směrem. Dokázal (četná ocenění, Oscara nevyjímaje, budiž důkazem) a s Haskellem Wexlerem za kamerou dokázal mnohem víc než to. Dokázal natočit dvouhodinový film postavený výhradně na „hlučnějším dialogu“ čtyř lidí způsobem, z nějž dodnes mrazí. Ani na okamžik přitom neztrácí ďábelské tempo, do značné míry určované zdrcující kadencí dialogů. Burton s kulovnicí, řádění v tančírně, šokující závěrečné odhalení... Na jednu stranu mě děsilo, co dokáže dlouholeté manželství udělat s dvěma normálními lidmi a bylo pro mne krajně nepříjemné sledovat jejich vzájemnou (sebe)destrukci, na druhou stranu jsem nedokázal odtrhnout oči. Když naberete odvahu Virginii Woolfovou zhlédnout, buďte připraveni na nepříjemný, ovšem nebývalé silný zážitek. Jestli od něj odejdete zoceleni, nebo naopak roztřesení jako kostka ledu ve skleničce whisky, to už musíte zjistit na vlastní kůži. 90% Zajímavé komentáře: Oskar, Eddard, Ai.ma, tangerine1, Triple H, Petus (23.11.2008)

Ani vo sne by mi nenapadlo, ze mi Mike Nichols pripravi takuto psychologicku dramu o manzeloch, ktori su nespokojni so zivotom a tak si zahraju hru, kto dokaze tomu druhemu viac ublizit. To by bolo mozno v poriadku, keby do toho nezatiahli este jeden manzelsky par a pritom su vsetci pod vplyvom alkoholu. Hlavnu ulohu a najväcsie pozitivum filmu maju predovsetkym herecke vykony. Mozno si pomyslite, co je na tom tazke zahrat opitu postavu? Mozno to nie je tazke, ale naucit sa tie dialogy a pritom sa vzit do nestastnych postav za lahke urcite nepovazujem a preto ma ten film velmi bavil aj napriek tomu, ze niektore dialogy boli unavne. Vsetci styria herci boli nominovani na Oscara, ale iba dvom hereckam sa ho podarilo ziskat a su to Elizabeth Taylor a Sandy Dennis. Hercom Richardovi Burtonovi vyfukol sosku Paul Scofield za dramu CLOVEK PRO KAZDE POCASI (1966) a Gerogeovi Segalovi pre zmenu Walter Matthau za romanticku komediu od Billyho Wildera STISTKO (1966). Film Kdo se boji Virginie Woolfove bol este nominovany za najlepsiu reziu a film, avsak favoritom oscaroveho vecera bola zrejme uz spominana drama CLOVEK PRO KAZDE POCASI, ktora v oboch kategoriach Oscara dostala, reziserom bol Fred Zinnemann... 15.10.2010 _______ Elizabeth Taylor - (Martha) +++ Richard Burton - (George) +++ George Segal - (Nick) +++ Sandy Dennis - (Honey) +++ Hudba: Alex North +++ Nemecka Cinema - 100% (15.10.2010)