Reklama

Reklama

Kandahár

  • Írán Safar e Ghandehar (více)

Obsahy(1)

Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním. (Edisonline)

(více)

Recenze (37)

Lynn 

všechny recenze uživatele

Kandahár rozhodně nemůže nechat nikoho chladným - ukazuje totiž denní realitu Afghánistánu těsně před osudným 11. zářím. Ale ani dnes není situce tamějších obyvatel o moc růžovější. Film ale nehodnotí, nepoukazuje na problematickou mezinárodní politickou situaci - až syrově dokumentární kamerou "pouze" zachycuje strasti obyčejných lidí, kteří se musí skrývat, ať už za búrkou nebo falešným plnovousem. A Taliban není jediným (i když hlavním) zdrojem všudypřítomného nebezpečí. Zrovna tak to může být voda z řeky. A nebo dětská panenka. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Krajiny tretieho sveta ponúkajú pre nás, ktorí sa na hrôzy daných krajín len ticho prizeráme, toľko pravdivo krutých príbehov, že by sa nimi dali nakrútiť kilometre filmového materiálu. Preto som bol prekvapený, že v takomto filme nebolo na city diváka prostredníctvom podobného scenára nezaútočené dôkladnejšie. Spočiatku sa zdá, že by dej filmu mohol poriadne rozprúdiť krv, ale krátkoscénnym využívaním hrôz, ktoré sú v Afganistane na každodennom poriadku akurát tak dokázal na chvíľku sa nad tým pozastaviť. 75%. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Opravdovej mazec, při poslední kontrole mikábů jsem ani nedýchal. Tohle se těžko chápe pro člověka z Evropy. Snímek z opravdu jiného světa. Neměnil bych ani za nic.... Už jen to žadonění o správnou umělou nohu člověku stačí aby si uvědomil jak se má, i když zrovna není se svým žitím třebas dvakrát spokojen... Když vidím co páchá taliban a s jakou samozřejmostí si nejedno zvěrstvo nechávají běžní lidé líbit, tak nechápu.... To musí skončit buť nějakým povstáním, nebo tam USA v brzku shodí nějakou opravdu ošklivou pumu a bude klid... Tu zemi bych jednou rád viděl, ale jen kvůli přírodě.. Ohledně filmu souhlasím s některými komentáři zde, že film dělá hlavně ukázka prostředí, ze kterého prostě nechápeme.. Nejde ani tak o zpracování, ale spíš o jednotlivé kapitoly. I tak nemohu jinak. Dávám 4 * * * * . ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Snad pravdivý, před jedenáctým zářím natočený a tudíž předsudků prostý příběh ze země plné předsudků. Ze země, kde se zastavil čas, kde přesto za posledních dvacet let každých pět minut zemře jeden člověk. Po jeho zhlédnutí možná pochopíte, jak je to s tím náboženským fanatismem a možná tuto zemi, kde malí kluci musí umět do detail popsat kalašnikov, kde na předpis dostanete kus žvance (značně nedostatkové zboží), kde ženy mají podobné postavení jako nějaká chovná zvířata, odsoudíte. Jestli je to znak xenofobie, na to už si odpovězte sami. Myslím, že pokud vám okolní svět (tam za humny) není lhostejný, budete mít nad čím přemýšlet. K podobně drsné krajině přirozeně patří drsné příběhy. Tohle je jeden z nich a jeho naprostá zoufalost může na někoho působit hodně skličujícím dojmem. Asi jsem cynik, ale stádo jednonohých Afghánců pádící o překot do pouště, kde Červený kříž právě snesl novou várku umělých končetin a hlášky jako „Přišel jsem o ruku, dejte mi novou“, vzbuzovaly na mé tváři lehký úšklebek. Přisuzuji to neochotě akceptovat podobný svět za součást toho, ve kterém žiji. Je to absurdní, ale nejspíš to „tam někde“ takhle chodí. Jediný problém, který jsem s Kandahárem měl, byla tenká linie mezi dokumentem a hraným filmem. Upřednostňoval bych buď jedno, nebo druhé. 80% Zajímavý komentář: Radko ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Chvíli se film tváří jako dokument, potom vybalí svůj letmo načrtnutý příběh cesty za sestrou a skončí nečekaně "před koncem". Z některých scén mám rozporuplné pocity; třeba s útěkěm ženy před ležícím kostlivcem v poušti. Film působí nekonzistentně, ale na druhou stranu má relativně velkou výpovědní hodnotu a nabízí spoustu zajímavých situací. ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama