Režie:
Gabriele SalvatoresKamera:
Italo PetriccioneHudba:
Ezio BossoHrají:
Aitana Sánchez-Gijón, Dino Abbrescia, Diego Abatantuono, Susi Sánchez, Giuseppe Cristiano, Giulia Matturro, Mattia Di Pierro, Riccardo Zinna (více)Obsahy(1)
Italsko-španělsko-britský film se odehrává v parném létě roku 1978 v idylickém městečku na Sicílii. Vypráví o devítiletém Michelovi, který náhodou zjistí, že v podzemní sousedního domu je držen v zajetí unesený chlapec Filippo. Neví, komu se má se svým objevem svěřit a postupně zjišťuje, že dospělí, včetně jeho vlastních rodičů, se nehodlají do ničeho plést a dokonce ho varují, aby na všechno, co viděl, zapomněl. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
Člověk se vždycky bojí, když jde o adaptaci jeho oblíbené knížky. Ale v případě tohoto filmu to nemohlo dopadnout lépe. Jako by se vaše představy zrealizovaly a vy tak měli pocit, že se můžete stát taky filmařem, protože to je přesně tak, jak jste si přáli. Ammaniti je mistr příběhů. Film, mě stejně jako kniha, vtáhl do studny slov dětského hrdiny, jehož příběh vzbuzuje strah i smích. Syrový a něžný příběh o krutosti světa. ()
Film: Farebný. Žáner: Drámička lajtka. Prostredie: Nádherne ohyzdný sicílsky vidiek, ktorý už neobývajú ani červotoče a baktérie vraj tiež túto dieru opustili. Hudba: Nejaké sláčikové kvarteto až sexteto, ktorého vrzúganie akosi išlo kus tažšie do rytmu subtropického podnebia. Dej: Príjemne sa vlečúci. Tempo: Tardo, vhodné najmä na poopičné stavy. Strih a kamera: Tie našťastie prekročili latku televíznych inscenácií. Hodnotenie: Spokojnosť. ()
Jen tak přemýšlím, proč jsem to koupil jako horor. Další věc je, že mi celkový požitek z filmu možná trošku znepříjemnil fakt, že jsem vinou tísnivé časové situace byl nucen film zkouknout natřikrát. Ale jinak přesně typ filmu o dětském pohledu na svět dospělých, jaký mám hrozně rád. Dva kluci, opravdu nádherný venkov (jeden dva baráky utopené v nekonečném moři pšenice), prach, vzdor, tajemství, resistence, obětování, podmanivá hudba.... Po prvotním zklamání, že to není horor, se dostavil uspokojivý pocit z dobře natočeného filmu. ()
Úchvatný film který mě naprosto pohltil. Příběh chlapce a jeho kamarádů odehrávající se na Sicilském venkově 80- tých let minulého století. Střet dětského světa se světem dospělých a jeho problémy. Na krásném jihu Evropy se odehraje příběh plný emocí, vášní, ale také poetiky. Skvělá režie, kamera i herci, hlavně v dětských rolích. A také ta nádherná a podmanivá hudba, až cítím ten žár sálajícího slunce. Pro mě nejlepší italský film posledních let. ()
Musím se příznat, že když jsem si tento film pouštěl, neměl jsem absolutní potuchy, o čem tento film má být. Byl jsem velmi překvapen, první polovina se jevila jako velmi slušný horor, který má dokonalou hudbu a hlavně odpovídající atmosféru. Neustále mi vrtalo hlavou, kdo je to záhadné dítě v díře trpící hladem. Druhá polovina se převrhla v psychologické drama, které ve mně zanechalo spousty nevyřešených otázek. Celý film vyvrcholil poněkud kýčovitým koncem, který mě hodně rozhodil a dalo by říct, že v mých očích znehodnotil celý film. Přesto je film Nemám strach velmi zajímavým a nápaditým počinem, který stojí za to zhlédnout a já něj nezapomenu asi hodně dlouho. ()
Reklama