Swallow

Hunter (Holey Bennett) je v druhom stave a so svojim úspešným mužom žijú v luxusnom priestrannom dome. Všetko vyzerá ideálne. Prakticky jediné, čo sa od Hunter očakáva je cez deň dobre ponatriasať ozdobné vankúše a patrične v spoločnosti reprezentovať svojho partnera. Vo víre blahobytu však nedokáže nájsť šťastie a pocit prázdnoty potrebuje niečím vyplniť... Pozor, toto nie je ďalší typický film, ktorý hovorí o tom, že materiálno automaticky neprináša aj vnútorný pokoj. Sčasti áno, ale Swallow má aj iné pridané hodnoty. Jeho pomerne nízke hodnotenie vyviera z toho, že sa nedostalo k správnej cieľovej skupine. Pokiaľ si ho divák zapne s úmyslom, že je fascinovaný bizarnou predstavou ako pekná žena prehĺta rôzne nejedlé predmety, tak asi zostane sklamaný. Niekoľko divákov film onálepkovalo titulom ako nudný, či bez silnejšej rezonancie. Swallow však odzrkadľuje pocity nešťastného a skľúčeného človeka, ktorý skrz konzumáciu špendlíka, či hliny nadobúda pocit, že aspoň o niečom vo svojom živote rozhoduje sám. A každý deň sa teší iba na krátky moment satisfakcie, ktorá nastúpi po prehltnutí niečoho ďalšieho, čo ani náhodou nepatrí do bežného jedálnička. Swallow sa neprezentuje tak, aby za každú cenu diváka šokoval a práve preto mi je sympatický. Napriek všadeprítomnej vizuálnej dokonalosti a uhladenosti má ešte väčšiu snahu poukázať na naupratanú ľudskú dušu, ktorú trápi atypická forma poruchy príjmu potravy s názvom Pica (konzumácia nejedlých vecí) a na pocity uväznenosti človeka, ktorý s ňou bojuje. Holey Bennett nám ich priblížila dokonale. (17.08.2020)

Psychologické drama o mladé těhotné ženě v domácnosti, jejíž každodenní aktivita sestává z vaření, uklízení, hraní mobilních her a úporné snahy dělat svého manžela, který si toho sotva všimne, šťastným. Jde o portrét ženy utopené v tísnivém vztahu s utiskujícím a manipulativním partnerem a jeho rodinou, navíc v prostředí, v němž se cítí být neschopná, neužitečná a podřadná a kde nemůže sama udělat nic, co by jí umožnilo zažít uspokojení z vlastního úspěchu – a tak začne polykat různé předměty, nejprve drobné, ale pak i poměrně velké a nebezpečné. Komorní film, postavený na důsledně propracovaných postavách a hereckém výkonu Haley Bennett s perfektně ublíženým výrazem ve tváři, slouží jako brilantní studie vzniku mentálních poruch a funguje v tomto směru i jako společenská kritika. V poslední třetině nicméně od tohoto konceptu trochu uhne a začne hledat kořeny problémů hlavní hrdinky někde jinde, což je trochu škoda, protože tím ubírá na intenzitě závěrečné katarzi, která kvůli tomu působí jako zásah mimo terč. (10.10.2019)

Nakonec docela zklamání. Za úvod (tak prvních 20 minut) bych bez váhání dal 5* - vyprávění (i psychologie - člověk naprosto chápe jednání všech postav) především obrazem, bezchybná kamera, která vše důležité zabírá naprosto fenomenálně (především počátek a následný postup úchylky, které Hunter podlehla), slušná podmanivá atmosféra... fakt, už jsem se pomalu začínal radovat, že konečně po dlouhé době uvidím nějaký povedený současný artový film. Jenže jsem od toho čekal poněkud bizarnější podívanou a tak jsem byl trochu zklamaný, že se z toho stal celkem "normální" film o téhle úchylce. Navíc jsem čekal, že to pan režisér povede ve stejné rovině a celý film bude založený hlavně na tom, kam až bude schopná v tom pojídání věcí zajít a kdy konečně svému manželovi přizná, že se o ni nezajímá a že i přes všechen luxus a přepych je její život naprosto prázdný. Navíc ona do toho všeho ještě otěhotněla. Ne, aby to nebylo tak "odhadnutelné", tak je do toho zapojeno to, že na svět přišla poměrně drsným způsobem (její otec znásilnil její matku, fanatickou katoličku odporující všem potratům) a režisér se neustále snaží naznačovat, že tady někdy je ten skrytý důvod, proč jí věci, ačkoli celý film je ten důvod ÚPLNĚ JINÝ (dělá to z nudy a proto, že si jí nikdo moc nevšímá). A ten závěr mi přišel takový nijaký a naprosto mimo počáteční téma. Navíc tu je i třetí možnost proč jí věci (chtěla zabít to dítě?), takže ačkoli minimálně polovinu filmu to je dost dobrý psychologický film, ve finále jsem jednání Hunter absolutně nerozuměl. A právě proto jsem ze Swallow tak zklamaný - zabil se tu potenciál, co na začátku byl obrovský, ale nakonec toho režisér splácal moc dohromady a nějaký celek to moc netvoří. I kdyby se to povedlo, i tak bych asi nedal plný počet, protože Haley Bennett (představitelka Hunter) herecky za moc nestojí - celý film má stále jen jeden (znuděný) výraz a ani hlasově nezaujme - ale na silné 4* by to bylo. V tomhle podání je to jen za 3*. Škoda. (29.11.2020)

Uletená bizarnosť. Mladá, dobre zabezpečená žena v šťastne vyzerajúcom manželstve vo výstavnej modernej vile otehotnie. To je všetko, čo sa od nej čaká. No ona má zmysel pre súkromné performatívne umenie a rozhodne sa realizovať malú, privátnu, no elegantnú výstavu vecí, ktoré postupne prehltla (rúž, pripináčik, soška anjelika, sklenená gulička, baterka a rôzne drobnosti z domácnosti) a následne vykakala. A teraz pozor, nasleduje spoiler. Druhý bizár je happy end, spočívajúci v potrate. Nie, žeby som bol nejaký zástanca abortov, no tu to maximálne sadlo. Nebudem písať dôvody, zase až tak veľa vyzrádzať nechcem. Len, že: za mňa maximálna spokojnosť. (05.02.2021)

Ženská režie je pro mě něco, po čem nesahám moc často, protože většinou mně to pojetí tak nějak zklame. Swallow jsem ale vyhlížela už docela dlouho s předstihem a ač jsem se pak do toho zase docela dlouho rozhoupávala, zážitek byl překvapivě hodně fajn. Už jen námět je na pováženou a člověk by si ani neuměl představit, že něco takového fakt může existovat, tím spíš na to koukat ve filmu. Ve své celistvosti to pak má i úroveň hlavně po té psychologické stránce a ač je to všechno vyprávěno takovým ženským citlivým eufemismem, víme, že hlavní hrdinka to v hlavě fakt asi nemá úplně zdravé a její okolí jí k tomu dává důvody. Vizuál je ale vypiplaný, Haley Bennett hraje víc než dobře a obecně mám z tohoto snímku dobrý pocit, protože je to něco co se bude dobře pamatovat a co mělo velkou hloubku. (28.04.2020)