Čínská lázeň

Velice zajímavý snímek z pro nás exotického prostředí. Neznámí čínští herci předvádějí skvělé výkony, vyzdvihl bych roli postiženého bratra. Zajímavé jsou i ony "rituály" v koupeli a hlavně pak konfrontace těchto tradičních lázní se supermoderní sprchou v úvodu filmu. Vzhledem k nízké četnosti čínských filmů u nás nelze usuzovat na celkovou úroveň kinematografie v této zemi, ale tento snímek jednoznačně patří mezi to nejpovedenější z toho, co jsme měli možnost z této daleké země vidět. (19.09.2003)

STV 2 sa kedysi rozhodla v sobotu večer pár týždňov vysielať v rámcii filmového klubu sekciu čínsky film. Sledovanosť musela byť takmer nulová, ale nám pátračom po niečom inom ako americká komerčná tvorba urobila radosť týmto milým filmom. Po čase si ale už z neho príliš nepamätám, snáď majú aj o niečo väčšie skvosty. (02.08.2009)

Nijak moc mě tento film nenadchnul. Počáteční srovnání skutečně moderních lázní se starými tradičními lázněmi je fajn, ale co s tím, že tradice pro mnoho lidí tolik znamenají resp. neznamenají? To, že se v moderních lázních lidé prakticky nepotkávají jen míjí, to že staré tradiční lázně slouží nejen pro oddech, ale také pro zábavu, hraní, promlouvání s jinými lidmi a celkové větší sociální aktivitě. Čína je jiný svět a to nejen mentálně. Návrat syna, kvůli kresbě jeho bratra(to jsem se musel fakt smát :)) a následně jeho snaha bratrovi ukázat jiný svět než na jaký byl zvyklí je příjemná, ale to se dalo čekat !!! Ten film mě nechytil za srdce. (16.02.2005)

Podobně jako lázeň mi i tenhle film mi vydatně pomohl s pravidelnou večerní hygienou ducha. Není exotický formou, naopak, jasně odkazuje k tradicím evropského narativního filmu. Zhang líčí pitoreskní prostředí čínských lázní se všemi pozoruhodnými figurkami a jejich historkami i malými (ale vlastně velkými) dramaty. Centrálním motivem je střetávání dvou světů – světa nového a světa starých tradic, který ztělesňují právě lázně a jejich majitel mistr Liu. Z nového světa se vrací "ztracený" syn Da Ming a pomalu ale jistě podléhá kouzlu pomalého, ale moudrého prostoru tradic očisty a lidské blízkosti. V něm nachází i cestu k retardovanému bratrovi Er Mingovi, a přestože je konec starého nevyhnutelný, katarze přetrvá i konec lázní (a rozchod jejich osazenstva). Zhang volí spíše pomalý, ale přesto šaramantní a půvabně komický vypravěčský přístup, kterým odlehčuje v tragický a melancholický podtón Čínské lázně a dodává všemu moudře humorný nádech. Škoda jen občasné hlušiny, kterou zaviní poněkud prudký střih do jiného časoprostoru... (31.08.2004)

Komorní tragikomický příběh o vztahu rodičů a dětí, vztahu tradice a touhy po změně. Úspěšný Daming, žijící na jihu Číny, přijíždí do Pekingu za svým retardovaným bratrem Ermingem kvůli mylné domněnce, že jejich otec zemřel. Otec provozuje lázně ve staré čtvrti, která má ustoupit modernímu obchodnímu centru. Prostředí lázní (místo, kde jsou si všichni rovni) umožnilo začlenit několik vedlejších linií, ať už humorných nebo dojemných (napravený podnikavec, závody cvrčků, manželský rozvrat...). Nabízí se otázka, jestli je Čínská lázeň kritikou „pozápadňování“ čínské společnosti potažmo jakýchkoli změn, nebo snahou podpořit rozvíjející se občanskou společnost. Pro oba výklady můžeme ve filmu najít opodstatnění, bez hlubší znalosti Číny je však těžké se k jednomu z nich přiklonit. (20.01.2006)