Bezstarostná dívka

Kryštalický letný film, ktorý si najlepšie užijete po návšteve kúpaliska počas horúceho dňa. Atmosféra francúzskeho letoviska nemá chybu, ústredná kráska tiež a hneď dostanete chuť si odskočiť na jachtu niekde na francúzsku riviéru. No ale možno by som mohol aj niečo k filmu napísať. Načrtnú sa viaceré témy, nedotiahnu príliš dokonca, ale je možné, že s horúcou hlavou sa vám vôbec nebude chcieť riešiť nejaké významy a motívy, i keď by sa samozrejme našli. Sloboda, peniaze, láska, dospievanie, práca a tak podobne. (31.07.2020)

Francúzske "herečky" s priezviskami Farid a Dehar pod taktovkou samozvaného režiséra Zlotowskeho. Títo čistokrvní Francúzi, ktorých súkmeňovci zvyknú väčšinou vypaľovať predmestia Paríža sa rozhodli natočiť niečo, čo už vidíme na zadných stranách aj takých denníkov ako Šport. Proste nejakú divnú ódu na ženské telo. Špeciálne Zahia Dehar nerobí nič iné, len sa vyzlieka. Mimochodom, je to tá istá dievčina, ktorá ako sedemnásťročná bola "darčekom" pre futbalistu Riberyho na narodeninovej párty, na ktorej sa nechala vytrtkať oslávencom a jeho kamošom Benzemom, aby ich neskôr žalovala za sexuálne zneužitie. Jedným slovom ludra, ktorá to dokazuje aj svojou ďalšou "kariérou" a rovnako tak týmto film. Nič viac ako odpad si to nezaslúži. Účel tohto filmu je mi naozaj záhadou. Buď sú cieľovou skupinou honibrci alebo je režisér honibrkom sám. (25.06.2020)

Tápání dospívajících se dá uchopit všelijak. Někdo jej pojme jako romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou, jiný jako koloběh chlastu, výtržnictví, experimentů s drogami a sexem. Tihle Francouzi na to šli tak nějak povrchně až nijace. Režisérka Rebecca Zlotowski totiž nechává své postavy tak nějak přežívat a užívat a je na divákovi, jak si právě viděné uspořádá a pojmenuje. Šestnáctiletá dívka žije na francouzské Riviéře a na prázdniny k ní přijíždí starší sestřenice z (té velké) Paříže. Je to jiná liga, požitkářka, bez emocí, zvyklá na jiný životní styl a do barů chodící zásadně bez peněženky. Sestřenice přijmou pozvání na jachtu bohatého sběratele umění a jeho kamaráda, užívají si výletů, skočí s nimi na večeři, zajedou na návštěvu jejich prachaté přítelkyně. Z každého setkání si mladší z dívek vždy něco (snad dobrého) vezme. Horší je to ovšem s divákem, který si z tohohle sluncem zalitého vyprávění nevezme skoro nic. Sledujeme dva odlišné životní postoje a najednou je jaksi konec. Přitom potenciál byl. PS: přifouknutá Zahia Dehar je zajímavá bulvární postavička a zřejmě velká fotbalová fanynka, viz komentáře ostatních uživatelů. (11.01.2021)

Pokud se máme bavit o umění, tak to je tady těžko. Kámenem úrazu je ústřední role. Zahia Dehar, až nápadně připomínající vyžilé peroxidové Aranky z Ostrava- Přivoz (ne že by to nebyly fešandy, často ozdobené šátkem s květinovým motivem přes ramena a zlatým chrupem v celém úsměvu ), od své životní role, kdy coby sedmnáctiletá, oděna jen do mašle v rozkroku, podržela na bujarém večírku dvěma nagelovaným kopačkám, které následně zažalovala za sexuání zneužití, což už samo o sobě vyznělo všelijak, nijak nepokročila. Evidentně nepoučitelná i nadále pokračuje v nejlehčím módu. Ono by na to zas tolik nebylo, jenomže místo rajcovní éterické bytosti ražení Laetitia Casta, máme možnost v podstatě celý snímek ohlížet odhalenou, vulgární šlápotu, promenádující se bez vršku, nebo bez spodku, nebo roztahující nohy, pochopitelně silikonem ani botoxem se nešetřilo, prostě Oscar za kostýmy nehrozí.., což chlípné pánské publikum rádo ocení, však o žádné velké herectví se nejedná, ani neuvidíte nic, co byste ještě neviděli. Na pornhub bez problému narazíme na lepší herecké výkony, navíc vizuálně příjemnější, a to je co říct. Bardotka byla taky poleno, ovšem její exhibice byly z jiného vesmíru. Přitom snímek jakýs takýs příběh má, takže z mé strany: pakliže by byla obsazena do hlavní role dívka méně vyžilá, rafinovaně vnadná, ale herecky talentovaná, nikoli takto laciná, jistě by se to u mě setkalo s lepší odezvou. Komediální, psychologický snímek si představuji jinak. A může tam být erotických scén víc, než písku na dece. (20.11.2020)

Není to vůbec špatné. Nejvíc film drhne asi ve vykreslení toho, co hlavní postava cítí k své sestřence a co se jí honí hlavou - celou první půlku to není moc jasné, ale vlastně to nakonec ničemu nevadí. Nevadí ani jistá rozředěnost scénáře, díky které těch pár zásadních vět a motivů zůstávají v paměti, nejsou zaneseny žádným balastem. Nejsilnější sdělení ale pro mě bylo vždycky v třetím plánu - chování sluhy k ostatním "níže postaveným", nechápavé pohledy číšníků, víceznačné dialogy jako "Ano"-"Ne."-"Ano."-"Ne..."-"Ano."-"Ne...", na kterých pak vlastně stojí celé vyznění filmu. (spoiler) Takový stručnější, holčičí a optimističtější Sladký život. (30.11.2019)