Neviditelný život Eurídice Gusmao

Neviditelný život Eurídice Gusmao je nevtíravě natočené melodrama, kde tvůrci nechali na diváka samovolně proudit emoce vyprávěním silného příběhu, aniž by se uchýlili k nějakým sentimentálním berličkám. Jedná se o nesmírně smutný film o tom, jak jedna mladická nerozvážnost a několik lží nadobro změnily životy do té doby nerozlučných sester. Zní to děsivě, že nebýt mužů a předsudků zakořeněných v tehdejší brazilské společnosti, tak k jejich odloučení nikdy nemuselo dojít. Realistické až naturální pojetí spojené s nádhernou klavírní hudbou, která mohla při lepší konstelaci hvězd učinit Eurídice šťastnou, bohatě stačilo k tomu, abych proslzela posledních deset minut této dojemné podívané. (95%) (04.04.2021)

Melodramata nevyhledávám, ale když jsou takhle krásná a k dokonalosti vybroušená, odolává se jim jen těžko. Ústředním motivem je zde patriarchální útlak, rozehraný na příběhu dvou sester, které od sebe byly nešťastně odloučeny. Úplně zbytečně, jen kvůli zlovůli mužů kolem nich. Je poměrně svěží vidět doják, v jehož středu nestojí láska milenecká, ale sourozenecká, sesterská. #KVIFF2019 (07.07.2019)

Odloučení, které nemuselo být. Příběhově pro mě nejsilnější film letošního Cannes. Snímek, na který bych po přečtení synopse nešel, ale po vítězství v sekci “Jiný pohled” zvědavost neodolala. S emocema nepracuje hollywoodsky přímočaře. Bolest a lítost, kterou cítíte k postavám neroní slzy, ale těží na srdci, až dusí. A nepomůžete si, protože nemáte jak pomoct postavám. Krásný film. [Cannes] (05.07.2019)

Pozoruhodná "sesterská kronika" v podaní Euridikce a Guidy. Prvotne som bol z tohto príbehu nadšený, hlavne pre taký realistický feeling, ktorý z toho celého vyžaroval. Dej mal výborný spád, kompozične sa mi to tiež veľmi pozdávalo a osudy sestier boli rozhodne zaujímavé (hoci skôr v tom negatívnom zmysle slova). Tento chronologický "román" však čím ďalej, tým viac strácal na atraktivite, a nejako to celé zo svižnosti prešlo do akejsi ťažkopádnosti a mdlosti. Akoby sa ten film unavil priamo úmerne stárnutiu oboch sestier. Škoda, malo to nábeh na 5*, a napokon to upadlo až kdesi k priemeru. (26.02.2022)

„Já teď nemůžu být těhotná.“ - „Co chceš dělat? Vypít odvar z chininu?“ Zélia a Eurídice se na sebe zadívaly a jejich pohledy to řekly za ně…Do té doby nerozlučné sestry a jedna noc, která změnila vše. Pak sledujeme 2 různě se odvíjející se příběhy, které však mají společné jmenovatele. Odloučení, stesk a život, jaký si pro sebe ani 1 ze sester rozhodně nepřála. Režisér vnímá film skrze ženskou optiku a troufám si říct, že pocity obou hrdinek dokázal dost přesně vystihnout. Muži se zde chovají výsostně sobecky (příkladem za všechny upachtěná svatební noc) a mateřství se pro obě sestry stává noční můrou. Vyhlídka na opětovné shledání jim však dává naději, jako by věřily, že společně zvládnou vše. Dlouho mě jejich životní příběhy bavily, směrem ke konci ale snímku už začala docházet šťáva a já nedokázal z hlavy vytěsnit pocit, že už je to zbytečně natahované, což je zároveň jediný zápor filmu. Dávám solidní 4*. „Podívej na mou ruku. Je úplně zničená. Potřebuju se vyspat. Bojím se, že se zblázním.“ - „Chudí nemají čas se zbláznit.“ (20.02.2022)