Obsahy(2)
Když se před pětapadesáti lety objevila lyrická komedie Chodím po Moskvě na festivalu v Cannes, vzbudila značný ohlas. Georgij Danělija si za ni odnesl Zvláštní uznání poroty, oceněn byl i kameraman Vadim Jusov, do té doby známý především díky své spolupráci s Andrejem Tarkovským na Ivanově dětství (1962). Jusovova černobílá kamera, ovlivněná tehdy moderní „poesií všedního dne“, přiblížila film dokumentu, Danělijova režie zase zpěvohře o mladých lidech. Jejich celodenní putování po Moskvě je namísto dramaticky gradujícího příběhu vyjádřeno sledem krátkých epizod, které zahájí náhodné setkání Moskvana Kolji (Nikita Michalkov) se Sibiřanem Voloďou (Alexej Loktev) v ranním metru. Dezorientovanému Voloďovi, jenž přijel za spisovatelem, který kladně ohodnotil jeho povídku, dělá Kolja průvodce, přičemž ho seznamuje nejen s hlavním městem, ale i se svými přáteli. Recenze, které film sklidil doma a v zahraničí, oceňovaly na něm mladistvého ducha, díky němuž mu odpustily místy chtěný optimistický tón, označený některými kritiky za „lakování na růžovo“. (NFA)
(více)Recenze (23)
Milý lyrický příběh mladého hejska Koljy (jedna z prvních filmových rolí mladičkého Nikity Michalkova) a jeho přátel odehrávající se během jednoho obyčejného dne v soudobé Moskvě. Film připomíná rané Formanovy filmy, jen je víc nevinný a společensky nezávadný, ale také víc zaměřený na obraz života velkoměsta, Moskvy 60. let. Krásný závěr s písní Я иду шагаю по Москве. ()
Mimoriadne príjemne strávených 78 minút okorenených extrémne chytľavou ústrednou melódiou, nesúcou sa celým filmom, sympatickými mladými postavičkami zažívajúcimi krátke epizódky takého všedného letného dňa v metropole Sovietskeho Zväzu. Absencia deja je štedro vykompenzovaná skvelou kamerou, situačným humorom a presne tou hravou letnou atmosférou s jemnými odtienikmi melanchólie, ako to mám rada. U mňa za plný počet. ()
Svieža lyrická komédia o náhodnom stretnutí troch mladých robotníkov v Moskve, kde prežijú jeden deň... Ich putovanie, náhodné stretnutia s obyvateľmi, či láskou sú príjemne okorenené láskavým humorom a nebadanou prehliadkou ruskej metropoly počiatku šesťdesiatych rokov. Všetky scény sú neuveriteľne hravé a povabné, skoro by človek neuveril, kde sa film natočil. Za zmienku stojí aj pekná hudba. ()
Sledovat Chodím po Moskvě je jedna báseň. Opravdu milý a vtipný film s perfektně zvolenými herci, u kterého nechcete, aby končil. A když už, tak je to ukončeno tak příjemným způsobem, jako je zpěv Nikity Michalkova. Rozhodně se s filmem nevidím naposled. Pravý letní zážitek, v kterém jsem se několikrát viděl. ()
Krásně pohodový letní film, odehrávající se v jednom dni a téměř výhradně v exteriérech. V průběhu jsem z toho sice neměl úplně špičkový pocit, snad občas panovalo i lehké zklamání (vrcholící u přestřelené scény se zlodějem, která se vymykala dosavadnímu civilnímu, realistickému pojetí) a chtěl jsem dát spíš čtyři hvězdy, ale když ten závěr je opravdu nádherný a neodolatelný a až s ním to celé působí. Moskva, širokoúhlý černobílý formát, léto, rozpustilý Michalkov a skvělá ústřední melodie. ()
Galerie (19)
Photo © Mosfilm
Reklama