Milosrdná lež

Je to studentský film, tak budu ještě mírný. Herecké výkony jsou celkem dobré (hlavně u Zory Ully Keslerové, která snad skoro nestárne) a kamera taky, evidentně se to snažilo být tragikomedií o stáří typu Vratné lahve nebo Babí léto, ale moc se to podle mě nepovedlo. Je to příliš dlouhé, chybí tomu síla a ten závěr taky mohl vypadat jinak. A bůhvíjak humorné nebo úsměvné mi to též nepřišlo. Slabé 3* (25.10.2020)

Film, který dnes svým tématem zřejmě na sebe nebude strhávat veškerou pozornost a nejspíš se nebudete od začátku do konce popadat za břicho, ale který mě naprosto upoutal. A to svou lidskostí a opravdovostí, a především silným aktuálním tématem stárnoucího člověka, který se musí smířit s odchodem své kariéry a najít svůj nový smysl v životě. Film si, podle mě, vychutnají hlavně ti, kteří si něčím podobným prošli, procházejí, anebo je takový krok v životě zanedlouho čeká. Je to podle mě vzorová ukázka hořké komedie, kdy přes těžkou a vážnou atmosféru nás vždy jednou za čas probere milé pousmání, čímž se zároveň vytvoří kontrast a udrží to naši pozornost. Skvělé je také obsazení a znovuoživení herců, které jsme delší dobu neměli moc možnost vidět někde vyniknout. Mám tím na mysli hlavně pana Maryšku s úžasně charismatickým hlasem a paní Ullu Keslerovou naprosto přesvědčivou v roli hercovy manželky. Tvůrci si zde stejně jako v dalších svých dílech hrají s odrazem ve skle, který příjemně ozvláštní a zdůrazní konkrétní obraz. Milosrdná lež může sice působit žánrově zpátečnicky, ale jsem přesvědčená, že by právě tohle nemalá většina diváků s radostí uvítala. A je velká škoda, že to doposud není k vidění jinde než na festivalech. (13.12.2019)

Jeden z nejvíce povedených studentských filmů, které jsem viděl na festivalu Černá věž. Netradiční herecké obsazení, zcela netuctoví hlavní hrdinové, skvěle zpracované téma poslední touhy a taky profesionální práce s kamerou, hudbou i střihovou skladbou. Drama s lidskou tváří a lehkým vtipem nabídne divákovi díru v současné filmové a televizní tvorbě. Škoda, že je film jen festivalovou kratochvílí. (24.11.2019)

Viděla jsem tento film na festivalu v pražské knihovně a hned v prvních minutách mě upoutal svou náladou, hudbou, herci a mírným nakořklým vtipem, který přes bolavé dramatické téma rezonuje skvěle, a udrží diváka v lehce úsměvné atmosféře až do samého (a vlastně i celkem překvapivého) konce. Film působí velmi pohledně, a až zpětně jsem si uvědomila, že je v něm i pár motivů scénické režisérovy hudby, která zřejmě tak ideálně zapadla do děje, že jsem ji vůbec nezaznamenala. Toto decentní drama by na obrazovkách České televize zaujalo mnohem více, než ty pořád omleté rádoby severské kriminálky a filmy s akcentem na komunismus. Tento film totiž podává divákovi ruku - i když není kdoví jak "strhující". (24.11.2019)

Takový nenásilný návrat do televizních filmů devadesátých let. Pokud bych to měla hodnotit jako TV povídku, nemám moc co vytknout, protože čas s filmem strávený utekl příjemně, byť to není nic nového pod sluncem. I když byla kamera nenápaditá a možná trochu impotentní, sloužila důstojně hořké atmosféře filmu, který by v kinech asi neobstál, přesto dokazuje, že tvůrci znají své řemeslo. Ve svém žánru plní laťku nadprůměrného dílka. (28.10.2020)