Svůdná krása

Bertolucci musel mať krásne detstvo a dospievanie. V jeho filmoch má totiž ten vidiek s krásnymi ženami, kvetmi a vôňou slamy až éterický charakter. Toto som videl až po Dreamers. A dodnes oceňujem spôsob ako je tu snímaná Liv Tyler. Ako dievča do ktorého sa nejde nezamilovať. Viem, že ako žena sa mi nikdy veľmi nepáčila. Tu som sa na ňu ale nevedel vynadívať. Ono Bertolucci bol vždy tak trošku fiškus. Ale to ako jeho sexuálna otvorenosť korešpondovala s krásne nasnímaným prostredím, dodávalo jeho dielam nezabudnuteľný charakter. Pričom treba povedať, že toto rozhodne nie je, jeho najlepšie dielo. (06.03.2021)

Kdyby to natočil kdokoli jinej, je to ten nejnudnější film na světě, jenže Bertolucci to dokáže podat tak poutavě, že jinak nudné scény hltáte jako ten nejlepší thriller a nemůže se nabažit perfektnosti a atraktivnosti obrazu a příběhu. Je fakt, že Liv Tyler kvalitě filmu přidala neuvěřitelný kus (sebe...doslova), spolu s krásou Toskánska, ale stejně, v rukou jiného režiséra by z toho filmu zbyla "jen" Liv, nikoli však příběh. Dokonalé. (20.03.2011)

Nepochybuji, že Bertolucciho Svůdná krása je tím nejhlučnějším okamžikem ozvěn těch nejtišších písní Bilitiných, pro něž žádné zemské hranice neplatí: „Krásná lodi, jež jsi mne sem vezla podél břehův iónských, zůstavuji tě třpytivým vlnám a lehkou nohou vyskakuji na břeh. Vrátíš se do země, kde dívka jest přítelkyní nymf. Nezapomeň poděkovati neviditelným rádkyním a přines jim v obět tuto větévku, již jsem utrhla vlastníma rukama. Byla jsi borovicí na horách, a mocný Notos roznícen otřásal tvými jehličnatými větvemi, tvými veverkami a ptáky. Nechť Boreas tě nyní vede a žene tiše k přístavu, černá lodi, provázená delfíny za příznivého vlídného moře.“ (10.10.2011)

Já ani moc nechápu, kam na tyhle filmy chodím. Nebyla to zase taková hloupost, ale ve film mám jiné požadavky. Tohle bych si maximálně přečetl a to jen ve chvíli, když bych potřeboval něco na odpočinutí a nečekal bych od toho nic jiného. Takový je asi film. Nic moc se tam neděje a odpočinete si. Já jsem si pěkně popřemýšlel. Ale nic moc jsem ve filmu neviděl. (06.12.2015)

Z nějakého důvodu řadím tenhle snímeček mezi své nejmilejší. Je to jeden z těch bezdějových filmů, kterým stačí jen atmosféra, aby divákovi učarovaly. U Stealing beauty mám téměř pocit, jako bych seděl na zahradě na vyřezávané lavičce, bosýma nohama čechral trávník a spolu s Jeanem Maraisem z povzdálí pozoroval ty malé bezvýznamné příběhy všech obyvatel onoho toskánského sídla.. prostě pohoda, jazz. Na příjemně namíchaném soundtracku zazní mj Portishead, Hoover, Hole .. a také časem ověřené goldies Niny Simone, Billy Holiday či Stevieho Wondera. (14.12.2007)