Io Ballo Da Sola
Beauté volée
Stealing Beauty
Zvodná krása
Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Darius KhondjiHudba:
Richard HartleyHrají:
Liv Tyler, Jeremy Irons, Sinéad Cusack, Joseph Fiennes, Rachel Weisz, Jean Marais, Donal McCann, D. W. Moffett, Carlo Cecchi, Jason Flemyng (více)Obsahy(1)
Do slunného Toskánska přijíždí mladá americká dívka Lucy Harmon (Liv Tyler). Mezi uzavřenou skupinu umělců vnáší zvláštní nádech ztracené minulosti. Svým šarmem a entusiasmem totiž nápadně připomíná svojí nedávno zesnulou matku, která zde trávila svoje mládí a poznala Lucyina otce. Kdo oním osudovým mužem byl však Lucy neví, vrací se tedy na místo mládí svých rodičů, aby to vypátrala. Táhne ji sem také mladická láska. Před čtyřmi lety se její rty poprvé setkaly se snědým italským chlapcem a ona doufá v pokračování. Prožívá silné emoční období, mění se její pohled na svět. A nezměrnou měrou k tomu přispívá i charismatický Alex (Jeremy Irons). (Cruise)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
Z nějakého důvodu řadím tenhle snímeček mezi své nejmilejší. Je to jeden z těch bezdějových filmů, kterým stačí jen atmosféra, aby divákovi učarovaly. U Stealing beauty mám téměř pocit, jako bych seděl na zahradě na vyřezávané lavičce, bosýma nohama čechral trávník a spolu s Jeanem Maraisem z povzdálí pozoroval ty malé bezvýznamné příběhy všech obyvatel onoho toskánského sídla.. prostě pohoda, jazz. Na příjemně namíchaném soundtracku zazní mj Portishead, Hoover, Hole .. a také časem ověřené goldies Niny Simone, Billy Holiday či Stevieho Wondera. ()
Zcela průměrné romantické drama. V podvědomí lidí se dostalo převážně jen díky známým osobnostem, jinak by dle mého názoru zapadlo, jako spousta jiných nezajímavých dramat. Svědčí o tom i počet shlédnutí vzhledem k tomu, kdy byl film natočen. Výhodou je vidět nahou Rachel a mladičkou Liv. Jinak nevím, co bych vyzdvihnul. 50% Mimochodem tento film má opravdu zajímavý tag. :) ()
Bernardo Bertolucci a jeho Svůdná Krása dopřejí divákovi poetický výlet na slunný italský venkov, který svou uvolněnou a se současným uspěchaným životem téměř neslučitelnou atmosférou příjemně pohladí (podobně jako kupříkladu Ridleyho Dobrý Ročník), přestože se v něm nic zásadního neřeší. Bernardo opět prokázal cit lovce talentovaných mladých hereček a svůdná kráska v rozkvětu Liv Tyler splácí Bertollucimu důvěru svým přirozeně magnetickým projevem, ve kterém se přes její rockový původ mísí půvabná míra elegance a dráždivé nevinnosti. Mezinárodně pestré a kvalitní obsazení i menších roliček zaslouží pochvalu a podporuje tezi, že umělecké charisma a pověst některých režisérů svedou zázraky. 70% ()
Poetický snímek o mladé a krásné Američance, která přijíždí na italský venkov do společenství poněkud bohémsky žijících umělců. Její matka zde před svou smrtí žila v této komunitě. Dívka svou krásou a mládím ihned všechny okouzlí. A hraje se tu o to kdo a kdy ji připraví o panenství. Lucy zde však hledá také svého skutečného otce. Příběh jednoduchý a pěkný, plný poezie a lásky. ()
S filmy Bernarda Bertolucciho mám problém. Jsou dobře natočené, hrají v nich skvělí herci [zde válí hlavně Jeremy Irons, prohlubující svou humbertovskou polohu], ale mezi záběry, replikami a střihy prosvítá trapná skutečnost: Bertolucci je Tinto Brass bez koulí. I když "bez koulí" není v tomto případě přívlastek z nejšťastnějších. Všechno to [mělké] umělečno, [dřevěné] sochy, [juvenilní] básně, [telenovelovitá] psychologie, [bezzubé] drama a [magazínová] lyrika jsou fíkovými listy poněkud slizkého autorova záměru režírovat kozy a dokonce bobříka 18-ti leté Liv Tyler, která je oduševnělá jako písnička od Aerosmith a jíž lze věřit poetického ducha asi jako konverzační zvládnutí elfského mumlání. Bezpochyby chvályhodný záměr, přiznejme si, ale proč tedy ta omáčka? Abychom si nepřipadali jako prasáci? Pozdě. Marně. Trapně. Jednoznačné pozitivum - Alice od Cocteau Twins, jež zazněla později i v jinak-pedofilním Lovely Bones Petera Jacksona. Svůdná krása zachází na zbabělost. ()
Reklama